Jak Německo prohrálo iráckou válku

Války mají vždy své vítěze a poražené. Saddám Husajn - mrtvý nebo na útěku - je pochopitelně první mezi poraženými v irácké válce. Ale Německo také utrpělo značnou porážku, mimo jiné proto, že mnohé americké jednotky budou podle slov reportérů nově umístěny na základny v jiných zemích. Navzdory ohlášeným plánům na vytvoření evropské armády společně s Francií, Belgií a Lucemburskem, Německo oproti stavu před válkou v Iráku ztratilo na významu jak v evropské, tak ve světové politice. Napravit tyto škody nebude snadné.

Irácká válka poškodila německou mezinárodní pozici ve všech ohledech. Země už nemůže plnit roli transatlantického zprostředkovatele mezi Francií a Amerikou. Může zapomenout na podporu USA ve své kampani za získání stálého křesla v Radě bezpečnosti OSN. Místo aby kancléř Gerhard Schröder razil s britským ministerským předsedou Tonym Blairem ,,třetí cestu" evropské levice, potřebuje jej jako obhájce před prezidentem Georgem W. Bushem, který se cítí osobně podveden kancléřovým chováním v době, kdy se schylovalo k válce.

Postkomunistická východní Evropa už na Německo nepohlíží jako na zcela spolehlivého advokáta potřeb regionu. Sílu ztratily multilaterální instituce, které sloužily jako pilíře německé zahraniční politiky po téměř půlstoletí: naděje Evropské unie na vytvoření společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky jsou vážně ohroženy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/6fXQlKE/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.