0

Jak vznikají hospodářské supervelmoci

Protijaponské nepokoje v Číně vystupňovaly napětí v Asii. Svět zachvátila sinománie, směs nadějí, ale především obav vycházejících z prudkého hospodářského vzestupu Číny. Měl by svět skutečně naplňovat spíš strach než naděje?

Američané se obávají toho, že jejich trhy zaplavuje čínské zboží. Mexiko, Brazílie, střední Evropa, Indonésie, ba i Srí Lanka se obávají konkurence nižších mezd. Evropané mohou být veselejší, neboť věří, že čínský trh se otevře nejen pro evropské strojírenské výrobky a obráběcí stroje, jimiž se bude chtít nová dílna světa vybavit, ale také pro luxusní zboží, a dokonce turistiku, jež nová, movitá čínská střední třída poptává. Všichni cítí, že dochází k seizmickému posunu.

Takovéto prudké průmyslové vzestupy jsou sice zřídkavé, ale nikoliv bezprecedentní. Nejzajímavějšími analogiemi jsou vzestup Německa v 19. století a vzestup Japonska ve 20. století.

Ještě předtím byla zázračným hospodářským dítětem Evropy Anglie. Místo, jež bývalo evropským ostrovem se špatným počasím, se ukázalo jako nejsilnější světová ekonomika, jejíž výrobky, od textilu po železniční zařízení, začaly dominovat světovým trhům. Anglie byla průkopníkem industrializace a hluboce ji šokovala opovážlivost nováčků, již brzy dosáhli stejné úrovně.