Jak vznikají hospodářské supervelmoci

Protijaponské nepokoje v Číně vystupňovaly napětí v Asii. Svět zachvátila sinománie, směs nadějí, ale především obav vycházejících z prudkého hospodářského vzestupu Číny. Měl by svět skutečně naplňovat spíš strach než naděje?

Američané se obávají toho, že jejich trhy zaplavuje čínské zboží. Mexiko, Brazílie, střední Evropa, Indonésie, ba i Srí Lanka se obávají konkurence nižších mezd. Evropané mohou být veselejší, neboť věří, že čínský trh se otevře nejen pro evropské strojírenské výrobky a obráběcí stroje, jimiž se bude chtít nová dílna světa vybavit, ale také pro luxusní zboží, a dokonce turistiku, jež nová, movitá čínská střední třída poptává. Všichni cítí, že dochází k seizmickému posunu.

Takovéto prudké průmyslové vzestupy jsou sice zřídkavé, ale nikoliv bezprecedentní. Nejzajímavějšími analogiemi jsou vzestup Německa v 19. století a vzestup Japonska ve 20. století.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/T92QKAp/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.