0

Svaté zneužívání

NEW YORK – Ve své pozoruhodné omluvě irským katolíkům (kteří tvoří většinu obyvatel této země) vysvětlil papež Benedikt XVI., proč si myslí, že hříšní kněží cítili pokušení dopouštět se pohlavních aktů s dětmi. Bylo to kvůli „novým a vážným výzvám víře, které vyplývají z rychlé transformace a sekularizace irské společnosti. Došlo zde k rychlým společenským změnám, které mnohdy nepříznivě ovlivnily tradiční věrnost lidí katolickému učení a hodnotám.“

Jak víme, ke zneužívání dětí katolickými kněžími nedocházelo pouze v Irsku, ale i v mnoha dalších zemích, čímž se papež raději nezabýval. Irsko navíc není jediným místem, kde společenská transformace a sekularizace znamenaly zpochybnění náboženských hodnot. Když papež přičetl sexuální poklesky těmto výzvám, mohl mít přinejmenším zčásti pravdu, ovšem z jiných důvodů, než si myslí.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Za tradičnějších dob, které nejsou až tak vzdálené, kdy Bůh svrchovaně vládl a většina lidí stále hledala morální vedení u kněží (případně pastorů, rabínů atd.), diktovala sexuální chování v mnoha případech moc. Křesťané možná věřili v hřích. Na hodnoty zastávané církví se bral náležitý ohled.

Pokrytectví však poskytlo privilegovaným lidem včetně duchovních určitou volnost. Zámožní muži měli milenky, profesoři měli milostné románky se studentkami, a dokonce i obyčejný vesnický farář, který sice neoplýval velkým bohatstvím, ale disponoval jistou společenskou a duchovní mocí, často přijímal sexuální úsluhy od ženy, která byla snadno po ruce, neboť se mu starala o domácnost.

Tyto praktiky se přijímaly jako životní realita a v mnoha chudých a jižních zemích je tomu tak dodnes, což by mohlo vysvětlovat, proč bylo zneužívání ze strany duchovních odhaleno převážně na severu, kde společenské změny probíhají rychleji. Myšlenka celibátu, možná vznešený, ale pro většinu lidí nedosažitelný ideál, se díky tomu stala snesitelnou. V renesanční Itálii měli koneckonců i papežové děti.

Život žen v těchto tradičních strukturách měl sklon ke značné ohraničenosti. Dokonce i v malých a volnomyšlenkářských aristokratických kruzích, kde mohly mít i ženy nemanželské milence, měla žena za úkol být matkou a domácí pečovatelkou. A práva dětí ve většině tradičních společností před nástupem změn, na které dnes papež žehrá, prakticky neexistovala. Svrchovanou moc měli dospělí.

Papeži Benediktovi stejně jako jiným konzervativcům mohou společenské a sexuální revoluce poloviny 20. století připadat jako orgie volnomyšlenkářství. A v případě některých lidí tomu tak někdy i bylo: vzpomeňme na požitkářský život gayů v Amsterdamu nebo San Francisku, na sexuální zvyklosti v některých komunitách hippies a na téměř feudální erotická privilegia rockových hvězd. To se však rozhodně netýkalo každého. Skutečné změny v zemích, jako jsou Irsko, Německo nebo USA, se týkaly postavení žen a dětí.

Už nebylo správné, aby muži měli milenky, aby učitelé zažívali milostná vzplanutí se studentkami, aby kněží přijímali laskavosti od svých hospodyň. Lidé začali být méně tolerantní k pokrytectví. V jistém smyslu přinesly společenské proměny v 60. a 70. letech novou formu puritánství. Zejména v USA dnes může člověk přijít o práci kvůli „nevhodné“ sexuální narážce, manželství se hroutí kvůli záletu na jednu noc a jakákoliv forma sexu s dětmi je absolutně tabu.

Snad proto, že tolik jiných tabu padlo, je tabu sexu s dětmi střeženo s téměř fanatickou horlivostí. Dokonce i fantazírování v podobě kreslené dětské pornografie je v některých zemích nezákonné. Jistě, pohlavní i jiné zneužívání dětí je zavrženíhodné – už proto, že děti mají jen zřídkakdy možnost se mu bránit.

Dokonce i papež by souhlasil, že emancipace žen a ochrana dětí jsou přínosné. Když ještě působil jako kardinál, měl mimo jiné za úkol bránit kněžím ve zneužívání nezletilých osob. Zdá se, že v tom nebyl příliš úspěšný. Možná je to tím, že se ochrana církve před skandálem pokládala za důležitější úkol.

Katolíci mají sklon být k pokrytectví tolerantnější než protestanti. Vzestup protestantismu byl zčásti i protestem proti tomuto faktu. Přísní protestanti dělají ctnost z brutální upřímnosti, protože věří, že mají přímé spojení s Bohem. Katolíci se zpovídají svým kněžím, nikoliv Bohu samotnému. Hříchy lze nějak řešit, pokud se dodrží příslušný obřad. To vysvětluje, proč Vatikán označuje pedofilní poklesky svých duchovních raději za hříchy než za zločiny.

Fake news or real views Learn More

Důvodem, proč to už v emancipovanějším světě nestačí, není skutečnost, že sekularizace zničila lidské vnímání morálky. Ze sekularismu koneckonců nikdy nevyplývá, že zneužívat děti je dobré. Ne, problém hříšných kněží tkví v tom, že v demokratických společnostech již není moc tak privilegovaná jako kdysi a lidé jeví menší ochotu tolerovat pokrytectví. V důsledku toho se příslib celibátu stal nepoužitelným anachronismem.

Na tento problém existuje řešení. A pokud ne řešení, pak alespoň zlepšení: církev by mohla umožnit kněžím vstupovat do manželského svazku nebo se souhlasem druhé strany navazovat homosexuální vztahy. Je velmi nepravděpodobné, že tuto myšlenku podpoří papež Benedikt XVI., který je v otázkách doktríny přísně konzervativní. Spíš bude pokračovat v kázání proti zlořádům sekulární společnosti a nebezpečným svodům liberalismu. Tím však věci příliš nepomůže, poněvadž člověk z masa a kostí je slabý a najde si cestu, jak uspokojit své potřeby. A nebude-li to moci provádět legálně, budou se dál páchat zločiny na lidech, kteří mají nejmenší možnost se bránit.