Vražda filmaře Thea van Gogha a následné žhářské útoky proti mešitám, kostelům a islámským školám vedly minulý týden v holandských domácnostech k nejhlubší sebeanalýze za poslední dvě desetiletí. Staré Nizozemsko, jak se zdá, už je nenávratně pryč.
Teď je třeba usilovat o sjednocení holandského lidu. To si vyžádá hodně práce jak na straně imigrantů, tak domorodých Holanďanů. Pokud umírněnci neztratí hlavu, z děsivých událostí uplynulých týdnů by se mohlo zrodit nové Nizozemsko.
O rozličných skupinách imigrantů se v Nizozemsku často říká, že jim schází schopnost „očistit se" skrze poctivé posouzení a kritiku sebe samých. Mnozí to přiznávají a chtějí to změnit. Vyhýbavý multikulturalismus dlouho udržoval konzervatizmus holandských Maročanů a holandských Turků mimo střed veřejného zájmu. Mezi imigranty se sebezpytování úzce váže k sounáležitosti a věrnosti, což se v praxi nakonec týká toho, zda se člověk cítí součástí společnosti a zda se cítí zodpovědný za město, čtvrť a ulici, kde žije.
Vražda filmaře Thea van Gogha a následné žhářské útoky proti mešitám, kostelům a islámským školám vedly minulý týden v holandských domácnostech k nejhlubší sebeanalýze za poslední dvě desetiletí. Staré Nizozemsko, jak se zdá, už je nenávratně pryč.
Teď je třeba usilovat o sjednocení holandského lidu. To si vyžádá hodně práce jak na straně imigrantů, tak domorodých Holanďanů. Pokud umírněnci neztratí hlavu, z děsivých událostí uplynulých týdnů by se mohlo zrodit nové Nizozemsko.
O rozličných skupinách imigrantů se v Nizozemsku často říká, že jim schází schopnost „očistit se" skrze poctivé posouzení a kritiku sebe samých. Mnozí to přiznávají a chtějí to změnit. Vyhýbavý multikulturalismus dlouho udržoval konzervatizmus holandských Maročanů a holandských Turků mimo střed veřejného zájmu. Mezi imigranty se sebezpytování úzce váže k sounáležitosti a věrnosti, což se v praxi nakonec týká toho, zda se člověk cítí součástí společnosti a zda se cítí zodpovědný za město, čtvrť a ulici, kde žije.