0

Blízký východ za minutu dvanáct

JERUZALÉM – V důsledku pomýlené americké politiky se nad Blízkým východem jako temný mrak vznáší hrozba další vojenské konfrontace. Nepřátelé Spojených států posílili a Írán – třebaže dostal cejch člena takzvané „osy zla“ – byl katapultován do role regionálního hegemona. Osamoceně by toho Írán nikdy nedosáhl, rozhodně ne za tak krátkou dobu.

Dosavadní latentní rivalita mezi Íránem a Izraelem se tak přetavila v otevřený zápas za dominanci na Blízkém východě. Výsledkem je vznik několika překvapivých, ne-li přímo bizarních aliancí: Írán, Sýrie, Hizballáh, Hamás a Američany podporovaný a šíity ovládaný Irák stojí proti Izraeli, Saúdské Arábii a většině ostatních sunnitsko-arabských států, které bez výjimky vnímají vzestup Íránu jako existenční hrozbu.

Riziko velké konfrontace dále zvyšuje řada faktorů: přetrvávající vysoké ceny ropy, které poskytly Íránu nové finanční a politické příležitosti; porážky Západu a jeho regionálních spojenců ve válkách v zastoupení v Gaze a Libanonu a neschopnost Rady bezpečnosti Organizace spojených národů přimět Írán, aby akceptoval byť jen dočasné zmrazení svého jaderného programu.

Íránský jaderný program je v této rovnici rozhodujícím faktorem, poněvadž nezvratně ohrožuje strategickou rovnováhu v regionu. Možnost, že by Írán – země, jejíhož prezidenta nikdy nepřestanou bavit výzvy k vyhlazení Izraele a která prostřednictvím mohutné podpory válek Hizballáhu a Hamásu ohrožuje severní i jižní izraelskou hranici – mohl mít jednoho dne rakety s jadernými hlavicemi, je pro izraelskou bezpečnost nejhorší noční můrou. Politiku netvoří jen fakta, ale i dojmy. Otázka, zda je určitý dojem přesný nebo ne, je vedlejší, poněvadž v obou případech vede k rozhodnutím.