0

Herbert Hoover a Pakt stability

V půli července se sesli vážení a skvělí ministři financí Evropské měnové unie (EMU), aby zvážili hospodářskou situaci eurozóny. Přemítali nad nejnovějsími ekonomickými prognózami, které odhadují letosní roční růst HDP v eurozóně na žalostně chudokrevných 0,7%. Poté se bez výjimky jako jeden muž rozhodli, že by jejich ekonomiky měly strpět jestě víc téhož, ne-li horsího.

Znovu zopakovali svou věrnost Paktu stability a růstu, jenž od zemí eurozóny vyžaduje, aby zvysovaly daně a skrtaly výdaje, čímž ministři jestě zvýsili tlak, který strhává jejich ekonomiky do hlubin. Pakt už sráží Německo do recese, zatímco italská vláda má plné ruce práce, aby dostatečně rychle pozměnila své odhady růstu a udržela krok s klesajícím výstupem. Nic z toho ale očividně úředníkům nedostačuje jako důvod, aby přehodnotili své priority.

Někteří evropstí ministři financí stále vnímají Pakt stability jako ,,základní kámen`` EMU. Jiní hovoří o nutnosti dodržovat ,,pravidla hry``. Jestě jiní říkají, že ačkoliv je nezpochybnitelně nutné obnovit hospodářský růst, musí k zotavení dojít ,,v duchu Paktu``.

Z amerického břehu Atlantiku se veskerá taková odůvodnění jeví jako naprosto bizarní.