LONDÝN – Po letech, ne-li desetiletích v ústraní se pomalu dostává zpět do módy fiskální politika. Příčina je prostá: neúplné zotavení z globálního krachu roku 2008.
V tomto ohledu se vůbec nejhůř daří Evropě: její HDP v posledních čtyřech letech sotva roste a HDP na hlavu je stále nižší než v roce 2007. Růstové vyhlídky jsou navíc ponuré. Evropská centrální banka v červenci zveřejnila zprávu, která uvádí, že záporná mezera výstupu v eurozóně dosahuje 6 %, o čtyři procentní body víc, než se dříve myslelo. „Z tohoto zjištění lze vyvodit,“ uzavírá ECB, „že politiky zaměřené na stimulaci agregátní poptávky (včetně politiky fiskální a měnové) by ve směsi hospodářské politiky měly hrát ještě důležitější roli.“ To jsou od centrální banky silná slova.
Fiskální politika je od roku 2010 v zásadě ochromená, neboť propad zatížil vlády bezprecedentními poválečnými schodky a strmě rostoucím poměrem zadlužení k HDP. Jako jediná schůdná cesta se prosadila fiskální přísnost.
LONDÝN – Po letech, ne-li desetiletích v ústraní se pomalu dostává zpět do módy fiskální politika. Příčina je prostá: neúplné zotavení z globálního krachu roku 2008.
V tomto ohledu se vůbec nejhůř daří Evropě: její HDP v posledních čtyřech letech sotva roste a HDP na hlavu je stále nižší než v roce 2007. Růstové vyhlídky jsou navíc ponuré. Evropská centrální banka v červenci zveřejnila zprávu, která uvádí, že záporná mezera výstupu v eurozóně dosahuje 6 %, o čtyři procentní body víc, než se dříve myslelo. „Z tohoto zjištění lze vyvodit,“ uzavírá ECB, „že politiky zaměřené na stimulaci agregátní poptávky (včetně politiky fiskální a měnové) by ve směsi hospodářské politiky měly hrát ještě důležitější roli.“ To jsou od centrální banky silná slova.
Fiskální politika je od roku 2010 v zásadě ochromená, neboť propad zatížil vlády bezprecedentními poválečnými schodky a strmě rostoucím poměrem zadlužení k HDP. Jako jediná schůdná cesta se prosadila fiskální přísnost.