0

Hedžové fondy: nemilé probuzení

FILADELFIE – Představte si, že si chcete pořídit velmi výkonné auto, ale nesmíte se podívat pod kapotu. Co je uvnitř, je tajemství. Navíc nelze zjistit, jak se osvědčily podobné vozy, protože žádné neexistují. Konečně, na vůz se nevztahuje žádná záruka.

U hedžových fondů platí tatáž logika: investorům obvykle není dovoleno seznámit se s tím, jak fungují, a neposkytují se žádné záruky. Manažeři hedžových fondů navíc mohou snadno „předstírat“ skvělou výkonnost, aniž by je někdo odhalil.

Abychom viděli, jak lze výkonnost fingovat, zamysleme se nad poměrně zřídkavou událostí, třeba propadem S&P 500 o víc než 20% v příštím roce. Takové události se na trzích s deriváty běžně oceňují, takže cena za takový vývoj S&P dělá deset centů na dolar. Opce vás teď bude stát deset centů a dostanete za ni buď dolar, pokud k události do konce roku dojde, anebo nic, pokud k ní nedojde.

Na scénu přichází Oz, držitel doktorátu z fyziky. Nemá sice investiční talent, ale ví své o pravděpodobnosti a provozuje hedžový fond v hodnotě 100 milionů dolarů. Rozhodne se prodávat opce na zmíněný vývoj S&P. Aby splnil závazky vůči držitelům opcí, kdyby událost nastala, uloží 100 milionů dolarů do ročních státních pokladničních poukázek USA se 4% výnosem. Pak prodá 100 milionů krytých opcí, čímž získá deset centů na dolar, tedy čistých 10 milionů dolarů. Těchto 10 milionů také uloží do státních pokladničních poukázek a prodá dalších 10 milionů opcí. Tak získá další čistý milion dolarů, který použije na úhradu výdajů.