FILADELFIE – Představte si, že si chcete pořídit velmi výkonné auto, ale nesmíte se podívat pod kapotu. Co je uvnitř, je tajemství. Navíc nelze zjistit, jak se osvědčily podobné vozy, protože žádné neexistují. Konečně, na vůz se nevztahuje žádná záruka.
U hedžových fondů platí tatáž logika: investorům obvykle není dovoleno seznámit se s tím, jak fungují, a neposkytují se žádné záruky. Manažeři hedžových fondů navíc mohou snadno „předstírat“ skvělou výkonnost, aniž by je někdo odhalil.
Abychom viděli, jak lze výkonnost fingovat, zamysleme se nad poměrně zřídkavou událostí, třeba propadem S&P 500 o víc než 20% v příštím roce. Takové události se na trzích s deriváty běžně oceňují, takže cena za takový vývoj S&P dělá deset centů na dolar. Opce vás teď bude stát deset centů a dostanete za ni buď dolar, pokud k události do konce roku dojde, anebo nic, pokud k ní nedojde.
Na scénu přichází Oz, držitel doktorátu z fyziky. Nemá sice investiční talent, ale ví své o pravděpodobnosti a provozuje hedžový fond v hodnotě 100 milionů dolarů. Rozhodne se prodávat opce na zmíněný vývoj S&P. Aby splnil závazky vůči držitelům opcí, kdyby událost nastala, uloží 100 milionů dolarů do ročních státních pokladničních poukázek USA se 4% výnosem. Pak prodá 100 milionů krytých opcí, čímž získá deset centů na dolar, tedy čistých 10 milionů dolarů. Těchto 10 milionů také uloží do státních pokladničních poukázek a prodá dalších 10 milionů opcí. Tak získá další čistý milion dolarů, který použije na úhradu výdajů.
Na konci roku k události s 90% pravděpodobností nedojde , takže Oz držitelům opcí nedluží nic. Fond na prodeji opcí vydělal 11 milionů dolarů hrubého plus 4% ze 110 milionů dolarů ve státních pokladničních poukázkách, což představuje krásný výnos před výdaji ve výši 15,4%.
Navíc Ozův honorář je standardních „dva plus dvacet“: 2% za spravované fondy plus 20% výkonnostní prémie za výnosy přesahující určitou hodnotu – řekněme 4%. Dostane tedy víc než tři miliony dolarů po odečtení výdajů. Oz je nadšený, že zanechal fyziky.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Poněvadž pravděpodobnost, že k události dojde, je každý rok 10%, existuje bezmála 60% naděje, že uběhne pět let, aniž by událost nastala, a v takovém případě si Oz vydělá víc než 15 milionů dolarů, i když do fondu nepřitečou žádné nové peníze. Samozřejmě že po několika letech takových výnosů se Ozův fond může obrovsky rozrůst, neboť účasti na hostině se budou domáhat noví investoři.
Investoři ale nevědí – a vědět nemohou –, že Oz nemá talent. Posuzují, co se stalo, ne co se mohlo stát. Takže jakmile k události nakonec dojde, investoři, kteří své peníze ve fondu nechávají, přijdou o všechno, kdežto Oz před krachem fondu každoročně získal čisté tři miliony dolarů.
Výsledek pro investory je navíc tentýž, i když jsou manažeři čestní a jen se domnívají , že dokážou na trh vyzrát. Možná že Oz není podvodník; snad si jen myslí, že pravděpodobnost propadu S&P je mnohem nižší než 10%.
Jádrem pudla je to, že manažeři hedžových fondů vystavují své investory riziku, a přesto sami riskují jen málo. Pokud fond exploduje, investoři nezjistí, zda to zapříčinil špatný management nebo jen smůla.
To představuje skutečný oříšek pro regulátory. Podvody se těžko dokazují, protože manažeři mohou vždycky říct, že si mysleli , že šance jsou lepší, než byly. Ani změna pobídek – třeba pokutování špatných a odměňování skvělých výsledků – problém nevyřeší, protože každý systém finanční motivace, který odměňuje skutečné finanční mágy, odměňuje i šarlatány.
Přesto je možné určitá opatření na ochranu investorů zavést. Po všech hedžových fondech by se měla vyžadovat okamžitá registrace a pravidelné hlášení výnosů. Požadavek, aby manažeři informovali investory o možném negativním vývoji, by pomohl ještě víc. Případně by manažeři mohli garantovat meze ztrát, tak jako výrobci automobilů poskytují záruku.
Je v zájmu celé branže hedžových fondů podpořit silnější regulaci a transparentnost, jinak stoupající vlna zkrachovalých fondů povede k propadu důvěry investorů a překazí řemeslo čarodějům dobrým i špatným.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
FILADELFIE – Představte si, že si chcete pořídit velmi výkonné auto, ale nesmíte se podívat pod kapotu. Co je uvnitř, je tajemství. Navíc nelze zjistit, jak se osvědčily podobné vozy, protože žádné neexistují. Konečně, na vůz se nevztahuje žádná záruka.
U hedžových fondů platí tatáž logika: investorům obvykle není dovoleno seznámit se s tím, jak fungují, a neposkytují se žádné záruky. Manažeři hedžových fondů navíc mohou snadno „předstírat“ skvělou výkonnost, aniž by je někdo odhalil.
Abychom viděli, jak lze výkonnost fingovat, zamysleme se nad poměrně zřídkavou událostí, třeba propadem S&P 500 o víc než 20% v příštím roce. Takové události se na trzích s deriváty běžně oceňují, takže cena za takový vývoj S&P dělá deset centů na dolar. Opce vás teď bude stát deset centů a dostanete za ni buď dolar, pokud k události do konce roku dojde, anebo nic, pokud k ní nedojde.
Na scénu přichází Oz, držitel doktorátu z fyziky. Nemá sice investiční talent, ale ví své o pravděpodobnosti a provozuje hedžový fond v hodnotě 100 milionů dolarů. Rozhodne se prodávat opce na zmíněný vývoj S&P. Aby splnil závazky vůči držitelům opcí, kdyby událost nastala, uloží 100 milionů dolarů do ročních státních pokladničních poukázek USA se 4% výnosem. Pak prodá 100 milionů krytých opcí, čímž získá deset centů na dolar, tedy čistých 10 milionů dolarů. Těchto 10 milionů také uloží do státních pokladničních poukázek a prodá dalších 10 milionů opcí. Tak získá další čistý milion dolarů, který použije na úhradu výdajů.
Na konci roku k události s 90% pravděpodobností nedojde , takže Oz držitelům opcí nedluží nic. Fond na prodeji opcí vydělal 11 milionů dolarů hrubého plus 4% ze 110 milionů dolarů ve státních pokladničních poukázkách, což představuje krásný výnos před výdaji ve výši 15,4%.
Navíc Ozův honorář je standardních „dva plus dvacet“: 2% za spravované fondy plus 20% výkonnostní prémie za výnosy přesahující určitou hodnotu – řekněme 4%. Dostane tedy víc než tři miliony dolarů po odečtení výdajů. Oz je nadšený, že zanechal fyziky.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Poněvadž pravděpodobnost, že k události dojde, je každý rok 10%, existuje bezmála 60% naděje, že uběhne pět let, aniž by událost nastala, a v takovém případě si Oz vydělá víc než 15 milionů dolarů, i když do fondu nepřitečou žádné nové peníze. Samozřejmě že po několika letech takových výnosů se Ozův fond může obrovsky rozrůst, neboť účasti na hostině se budou domáhat noví investoři.
Investoři ale nevědí – a vědět nemohou –, že Oz nemá talent. Posuzují, co se stalo, ne co se mohlo stát. Takže jakmile k události nakonec dojde, investoři, kteří své peníze ve fondu nechávají, přijdou o všechno, kdežto Oz před krachem fondu každoročně získal čisté tři miliony dolarů.
Výsledek pro investory je navíc tentýž, i když jsou manažeři čestní a jen se domnívají , že dokážou na trh vyzrát. Možná že Oz není podvodník; snad si jen myslí, že pravděpodobnost propadu S&P je mnohem nižší než 10%.
Jádrem pudla je to, že manažeři hedžových fondů vystavují své investory riziku, a přesto sami riskují jen málo. Pokud fond exploduje, investoři nezjistí, zda to zapříčinil špatný management nebo jen smůla.
To představuje skutečný oříšek pro regulátory. Podvody se těžko dokazují, protože manažeři mohou vždycky říct, že si mysleli , že šance jsou lepší, než byly. Ani změna pobídek – třeba pokutování špatných a odměňování skvělých výsledků – problém nevyřeší, protože každý systém finanční motivace, který odměňuje skutečné finanční mágy, odměňuje i šarlatány.
Přesto je možné určitá opatření na ochranu investorů zavést. Po všech hedžových fondech by se měla vyžadovat okamžitá registrace a pravidelné hlášení výnosů. Požadavek, aby manažeři informovali investory o možném negativním vývoji, by pomohl ještě víc. Případně by manažeři mohli garantovat meze ztrát, tak jako výrobci automobilů poskytují záruku.
Je v zájmu celé branže hedžových fondů podpořit silnější regulaci a transparentnost, jinak stoupající vlna zkrachovalých fondů povede k propadu důvěry investorů a překazí řemeslo čarodějům dobrým i špatným.