0

Pravdy o zdravých potravinách

Těstoviny s „nízkým obsahem uhlohydrátů“ patří do kategorie zdravých jídel, která jsou v oboru známá jako „menší zlo“ – jde o potraviny s nižším množstvím nežádoucích kalorií, tuků, transtuků, cukru, soli nebo uhlohydrátů. Dnes existuje celý průmysl podobných výrobků, jakož i zdravých potravin klasifikovaných jako „přírodní“, „organické“ nebo „funkční“. Jsou však pro vás tyto potraviny opravdu lepší?

Ve Spojených státech má slovo „organický“ přesný význam definovaný ministerstvem zemědělství. Pojem „přírodní“ však znamená vše, co producent či výrobce potravin tímto přídomkem označí. Takzvané „funkční“ potraviny – nebo také „technopotraviny“ – jsou pak ty, do nichž výrobci přidávají omega-3 oleje, umělá sladidla, nestravitelné škroby, látky snižující obsah cholesterolu, sójové nebo mléčné (syrovátkové) bílkoviny, fytochemické látky a další příměsi, které jim umožňují „kvalifikovaně“ se vydávat za zdraví prospěšné, jak to dovoluje Úřad pro potraviny a léčiva (FDA).

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Funkční potraviny a potraviny menšího zla se v posledních letech dobře prodávají – v roce 2004 dosáhl jejich obrat v USA hodnoty zhruba 85 miliard dolarů. Pokud takové potraviny běžně nakupujete, patříte mezi tzv. spotřebitele LOHAS („zdravého a trvale udržitelného životního stylu“), kteří jsou pro výrobce zdravých potravin hýčkanou demografickou základnou. Nakupujete výrobky s nízkým obsahem uhlohydrátů, energetické a výživné tyčinky, potraviny a nápoje obohacené o vitaminy a minerální látky, sójové výrobky a prakticky vše, co se označuje za zdravou stravu.

Stejně jako mnoho jiných lidí jsem si i já myslela, že sektor funkčních potravin ovládají malé a inovativní firmy. Ve skutečnosti drží čtvrtinový podíl na trhu s produkty, jako jsou cereálie Quaker nebo obohacené džusy Tropicana, které splňují podmínky zdravé stravy stanovené FDA, společnost PepsiCo. Také tržní podíl firem Coca-Cola, General Mills, Kellogg, Kraft, Nestlé a Groupe Danone se pohybuje od čtyř do sedmi procent.

Kontrola tohoto trhu zmíněnými společnosti má logiku, pokud se zamyslíte nad tím, co prodávají. Nejoblíbenějšími funkčními potravinami jsou nealkoholické nápoje, sportovní nápoje, cereálie určené ke snídani, přesnídávky, energetické tyčinky a šťávy. Zhruba tři čtvrtiny cereálií splňují podmínky zdravé stravy díky celozrnné složce nebo vláknině, která do nich byla přidána, aby se staly „funkčními“.

Jak navíc v roce 2004 napsala v časopise Nutrition Business Journal profesorka obchodní akademie Nancy Childsová, funkční potraviny určené například proti obezitě slibují výrobcům hned „dvojí odměnu“: mohou se ucházet o nálepku zdravé stravy a navíc by případně mohly být hrazeny zdravotními pojišťovnami jako léčba onemocnění. Kromě toho „vyvažují produktová portfolia potravinářských společností, čímž omezují firemní zodpovědnost jak na právní frontě, tak i na frontě zhodnocování akcií“ – jde o obranu proti potenciálním stížnostem, že výrobky těchto firem by mohly způsobovat obezitu nebo zhoršovat zdraví.

Mnohé z těchto výrobků jsou však v podstatě jen oslazenou vodou nebo oslazenými potravinami, které by se daly docela dobře pokládat za cukrovinky, pouze je do nich přidáno nebo z nich naopak odstraněno několik ingrediencí tak, aby lákaly spotřebitele LOHAS, kteří by si je jinak nekoupili. Soukromá testovací laboratoř ConsumerLab.com v této souvislosti zjistila, že prakticky žádný z testovaných „vitaminových nápojů“ neobsahoval to, co bylo uvedeno na nálepce, a některé obsahovaly pouhých 20 až 50 procent uvedených výživných látek.

Podobně je i polovina tuků u většiny energetických tyčinek – jejichž prodej dosahuje 2 miliard dolarů ročně – nasycená a některé mají formu transtuků. Mnoho tyčinek určených lidem upřednostňujícím nízkouhlohydrátovou dietu uvádí na obalu zavádějící výpočet čistého obsahu uhlohydrátů. Některé neprozrazují obsah cukerných alkoholů, zatímco jiné obsahují těchto aditiv tolik, že téměř jistě vyvolají projímavé účinky nebo plynatost. Další jsou natolik obohacené vitaminem A nebo D, že ConsumerLab radí nedávat je malým dětem.

I kdybych tyto výsledky a varování neviděla, posilující a energetické tyčinky bych nejedla, poněvadž podle časopisu Consumer Reports mají „písčitou, křídovou nebo chemickou chuť“.

Fake news or real views Learn More

Souhlasím. Když se ptám přátel a kolegů, proč si tyto tyčinky kupují, říkají mi: „Protože vím, že jsou zdravé, a je mi jedno, jak chutnají.“ Mně to jedno není. Nevidím žádný smysl v pojídání nestravitelných uhlohydrátů doplněných o vitaminy a vlákninu a ochucených umělými sladidly. Když si myslím, že potřebuji více vitaminů, raději si vezmu multivitaminový doplněk. A když rychle potřebuji zhruba stovku kalorií, dám přednost banánu, hrstce oříšků nebo, když na to přijde, lahodné čokoládové tyčince.

Tím nechci snižovat hodnotu některých menších zel – například nízkotučného mléka a jogurtu. Většina potravin vydávajících se za „zdravé jídlo“ však vyvolává stejnou otázku jako čokoládová tyčinka s vitaminovým doplňkem: je pro vás jídlo po přidání vitaminů skutečně lepší? Opravdu zdravé potraviny se nemusí dělat funkčními, aby pro vás byly dobré. Jsou totiž funkční takové, jaké jsou.