1

Nový život ve stáří

CURYCH – Mnozí z nás byli svědky, jak naši stárnoucí rodiče nebo prarodiče ztrácejí soběstačnost. V roce 2012 bylo pouze na zranění způsobená pádem ošetřeno na pohotovostech více než 2,4 milionu Američanů ve věku nad 65 let. A protože světová populace rychle stárne, roste geometrickou řadou také rozsah těchto problémů, což postihuje nejen zdravotnické systémy, ale i ekonomiky, vládní politiku a pochopitelně také rodiny.

Organizace spojených národů odhaduje, že do poloviny tohoto století se počet osob starších 60 let zdvojnásobí a počet osob ve věku přes 65 let překoná – poprvé v dějinách – počet dětí do pěti let. Vysvětlení tohoto demografického trendu je jednoduché: globální úhrnná plodnost se propadla z průměrných pěti dětí na jednu ženu v letech 1950-1955 na 2,5 dítěte na ženu v letech 2010-2015.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Ve stárnoucích občanech bychom samozřejmě neměli spatřovat jen ekonomickou zátěž. Koneckonců mohou hrát pozitivní roli jako aktivní spotřebitelé – řada oborů si už uvědomila jejich potenciál a začala ho využívat. Podle Bank of America Merrill Lynch se lidé ve věku nad 50 let podílejí na celkových spotřebitelských výdajích ve Spojených státech téměř ze 60%.

To ovšem nijak nezmírňuje zdánlivě neřešitelný hlubší problém: klesající počet daňových poplatníků, kteří budou muset podporovat rostoucí počet důchodců. Tato nerovnováha už dohnala některé vlády ke zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu a ke změně penzijní politiky, aby se oddálilo vyplácení dávek nebo se snížil jejich objem a aby lidé zůstali v pracovním procesu.

Mají-li však lidé pracovat déle, je klíčové, aby zůstali zdraví. Proto musí hrát zdravotnický sektor významnou roli v úsilí o řešení problémů stárnoucí populace. Na stáří se nesmí pohlížet jako na nevyhnutelnou fázi života, nýbrž jako na příležitost, jak mohou zdravotnické firmy a systémy pomoci lidem prospívat.

Za tímto účelem by měly zdravotnické firmy přesunout těžiště svého výzkumného a vývojového úsilí ke zdravotním obtížím vyskytujícím se u starších pacientů, jako jsou chronická onemocnění typu cukrovky, srdečních onemocnění, zeleného zákalu, revmatické artrózy a rakoviny. Takové úsilí je životně důležité i z hlediska nalezení způsobů, jak účinněji bránit snižování produktivity a soběstačnosti starších lidí tím, že se jim zachová fyzická síla, duševní svěžest a ostrost smyslů, jako jsou sluch a zrak. Je to důležité nejen pro samotné starší pacienty, ale i pro jejich rodiny a poskytovatele péče.

Jednou mimořádně slibnou oblastí je regenerativní medicína, která má řadu potenciálních aplikací – včetně prevence ztráty sluchu nebo jeho návratu. V současné době zakouší třetina lidí ve věku 65-70 let (a polovina lidí nad 75 let) výrazný úbytek sluchu, který je často způsoben poškozením či ztrátou vláskových buněk vnitřního ucha, jež vnímají zvukové vlny a přeměňují je v signály registrované mozkem.

Ve snaze vyřešit tento problém testuje moje společnost Novartis sloučeninu s názvem CGF166, která cílí na určité zdravé buňky ve vnitřním uchu, aby „zapnula“ jeden konkrétní gen stimulující vývoj vláskových buněk. Náš výzkum už vstoupil do fáze klinických zkoušek, během nichž budeme hodnotit, jak účinně látka CGF166 pomáhá pacientům s těžkou ztrátou sluchu a jak ji tito pacienti snášejí.

Taková léčba však bude mít pramalý význam, pokud nebude dostupná nebo přístupná obyčejným lidem. A současný vývoj, kdy se zátěž rostoucích nákladů na zdravotnictví stále více přesouvá na pacienty samotné, není nijak povzbudivý. Chce-li zdravotnický sektor tento trend obrátit, musí spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na podpoře finanční udržitelnosti zdravotnických systémů tak, aby tyto systémy lépe zvládly rostoucí poptávku po péči.

Úspěch bude vyžadovat novátorské strategie zlepšování zdravotního stavu pacienta trvale udržitelným způsobem. Zdravotnický sektor by například mohl ve spolupráci s vládami nabízet vedle léků také služby podporující zdraví – například dálkový monitoring pacienta, zdravotní aplikace nebo nástroje pro zapojování pacienta do léčby. Pomoci by mohlo také zajištění dostupnosti vyškolených zdravotníků či poradců, kteří by odpovídali pacientům na otázky týkající se léčby nebo souvisejících oblastí, jako je pojištění.

Plátci – jak vlády, tak i soukromí pojistitelé – by zase měli vytvořit mechanismus odměňování zdravotnických firem na základě skutečného přínosu jejich produktů a služeb. Vedle ročních plateb za pacienta by taková zdravotnická firma mohla podle dosažených výsledků obdržet prémii nebo pokutu.

Řešení potřeb stárnoucích populací je největší výzvou, které dnes zdravotnické firmy a plátci čelí. Úspěšný model sníží náklady na zdravotnictví, zvýší střední délku života a zlepší kvalitu života starších lidí. A díky tomu, že zajistí širší pochopení procesu stárnutí, by nás mohl dovést také k léčbě a lékům na jiná onemocnění – včetně těch, jimiž trpí mladí lidé.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Zajištění, aby každý člověk žil co nejzdravějším životem co nejdelší dobu, je v zájmu všech. Proto má dnes smysl zaměřit pozornost na nejstarší z nás.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.