0

Stala se veřejná politika přespříliš veřejnou?

Roku 1897 Sněmovna reprezentantů amerického státu Indiana jednomyslně schválila legislativu, která nově stanovovala výpočet hodnoty Ludolfova čísla, poměru obvodu kruhu k jeho průměru. Návrh zákona naštěstí vzal za své v indianském senátu.

Tato historická anekdota může u těch, kdo nezapomněli středoškolskou matematiku, vyvolat sardonický úsměšek, avšak po celém světě jsou dnes k formulaci veřejných politik, které vyžadují porozumění jemným a komplexním vědeckým a technickým jevům, čím dál častěji vyzýváni neodborníci.

,,Podle čeho poznáme, zda je velryba savec nebo ryba?" ptá se učitelka svých třeťáčků. ,,Budeme hlasovat?" zašveholí jeden žáček. Tento návrh nás může pobavit, pochází-li od dítěte, ale není nic zábavného na tom, když jej vlády uplatňují u složitých politik, které se dotýkají vědy a techniky, což se skutečně čím dál častěji děje.

Britové například měli v létě možnost vyjádřit se k tomu, zda chtějí mít na polích a v potravinách genově sestříhané neboli geneticky modifikované (GM) produkty. Ve snaze posoudit veřejné mínění před rozhodnutím, zda povolit komerční pěstování GM plodin, které je plánováno ještě na letošek, sponzorovala britská vláda (s velkými výdaji) sérii veřejných diskusí po celé zemi. Místní samospráva a další organizace pořádaly stovky dalších veřejných setkání.