4

Nástrahy volného obchodu

MNICHOV – Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), které je v současné době předmětem intenzivních jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy, vyvolává velký rozruch. Vzhledem k velikosti obou ekonomik, které dohromady představují více než 50% světového HDP a jednu třetinu globálních obchodních toků, jde skutečně o mnoho. Aby se zajistilo, že z TTIP mají prospěch spotřebitelé na obou stranách Atlantiku, musí si vyjednavači uvědomit několik klíčových pastí – z nichž některé jsou očividnější než jiné – a vyhnout se jim.

Bilaterální obchodní dohody si získávají poslední dobou na oblibě. Například EU a Kanada nedávno uzavřely Všeobecnou ekonomickou a obchodní dohodu, která se pravděpodobně stane základem pro TTIP.

Vzhledem k opakovanému krachu snah o dosažení globální dohody prostřednictvím Světové obchodní organizace to není nijak překvapivé. Kolo jednání WTO z Dauhá skončilo propadákem a dohoda dosažená loni na Bali je sice vydávána za úspěch, ale v podstatě jen urychluje výběr cel.

V debatě o TTIP v současné době převládá strach z nedostatečné ochrany spotřebitele pokřivené partikulárními zájmy. Vezměme si například neshody ohledně rozdílných podmínek chovu kuřat. V USA se kuřecí maso myje v chlorované vodě; v Evropě se kuřatům za života podávají antibiotika. Evropští producenti vyvíjejí snahu, kterou nelze označit jinak než jako absurdní, přesvědčit zákazníky, že prvně jmenovaná metoda je pro spotřebitele horší.