11

Přímé měnové přestupky

MNICHOV – Německý ústavní soud zveřejnil dlouho očekávaný nález o programu „přímých měnových transakcí (OMT)“ Evropské centrální banky. Ten od svého spuštění v roce 2012 umožňuje ECB v nezbytném případě nákup neomezeného množství vládních dluhopisů problémových zemí eurozóny za předpokladu, že se dotyčné země zavážou dodržovat pravidla evropského záchranného fondu s názvem Evropský stabilizační mechanismus.

Tisíce Němců se obrátily na ústavní soud se žádostí o zrušení programu OMT, protože podle nich porušuje článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž zakazuje měnové financování vlád členských zemí eurozóny, a protože vystavuje německé občany coby daňové poplatníky značným rizikům. Soud se nyní plně ztotožnil s argumenty předkladatelů žádosti a konstatoval, že program OMT skutečně porušuje primární právo EU.

Místo aby však vydal formální rozhodnutí, které by omezilo Bundesbanku a německý parlament v jejich konání, což učinit mohl, postoupil ústavní soud celý případ Evropskému soudnímu dvoru (ECJ) ke konečnému rozhodnutí. Na první pohled se to může jevit jako slibný vývoj pro trhy, které s největší pravděpodobností očekávají, že Evropský soudní dvůr program OMT posvětí. Situace však není tak jednoduchá.

Německý ústavní soud se totiž nezřekl práva na poslední slovo v otázce, zda je počínání evropských institucí slučitelné s německou ústavou. Pokud zjistí, že ECJ vykládá smlouvu způsobem, jenž je v rozporu s německou ústavou, má pravomoc donutit německou vládu a parlament, aby znovu otevřely jednání o smlouvě nebo požádaly o referendum.