Duch Hamásu v Annapolisu

Návrat Spojených států na izraelsko-palestinskou diplomatickou frontu je vítanou událostí – takovou, o jakou se diplomacie EU dozajista snažila. Úsilí americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové posunout mírový proces kupředu se během jejích posledních let ve funkci jeví jako opravdové. V případě úspěchu se bude na Riceovou i na Bushovu administrativu vzpomínat nejen v souvislosti s nekonečnou tragédií v Iráku, ale i v souvislosti se seriózním příspěvkem k míru na Blízkém východě.

Může však blízkovýchodní konference, která se má uskutečnit v Annapolisu v americkém státě Maryland, uspět? Mohla by, pokud by přinesla palestinskou vládu národní jednoty a rozšířené příměří podpořené silnou mezinárodní vojenskou přítomností. Něco takového je bohužel vysoce nepravděpodobné. Prvotním důvodem k pesimismu je neschopnost dostatečně zohlednit palestinské domácí faktory.

Potřeba zapojit do jakýchkoliv budoucích mírových jednání všechny palestinské síly představuje jeden z klíčových bodů konsensu, jenž vzešel z nedávné euroamerické konference organizované Institutem Evropské unie pro bezpečnostní studie. Součástí jakéhokoliv trvalého řešení palestinské otázky musí být i Hamás, a to nejen proto, že zvítězil v demokratických volbách, ale i proto, že kontroluje pásmo Gazy a má reálný vliv na západním břehu Jordánu. Dlouhé příměří Hamásu s Izraelem navíc ukazuje, že toto hnutí by mohlo být při správné míře přesvědčování ochotno vzdát se násilí, ale bude-li nadále vyčleňováno, dokáže napáchat strašlivé nepříjemnosti.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/qL440gb/cs;