GAZA – Po přechodu vlny revolučních změn na Blízkém východě zaznamenávají síly politického islámu jedno volební vítězství za druhým. Zatímco se Západ vyrovnává s rychlým vzestupem umírněných islamistů v Tunisku, Maroku a Egyptě, dostává se do popředí otázka role Hamásu na palestinských územích. Podepsání nové dohody o jednotě mezi Hamásem a sekulární stranou Fatáh palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse počátkem února zintenzivnilo bezprecedentní boj uvnitř Hamásu o jeho budoucí směřování coby islamistického hnutí. Reakce Západu by mohla velmi snadno ovlivnit výsledek tohoto boje.
Jak ukázaly události posledních týdnů, dny téměř úplné izolace Hamásu na Blízkém východě jsou sečteny. Většina západních vlád ho sice stále považuje za teroristickou organizaci, avšak v hlavních městech arabských států musela politická embarga ustoupit snahám o zapojení. V prosinci loňského roku zahájil Ismaíl Haníja, předseda Hamásem vedené Palestinské samosprávy v Gaze, turné po státech Středozemního moře, které zahrnovalo i zastávky v Tunisu, Káhiře a Istanbulu. V polovině února se mu dostalo vřelého přijetí i v Kataru, Bahrajnu a Íránu.
Tato politická vstřícnost však nevyšla výlučně z Gazy. V lednu zahájil vlastní diplomatickou iniciativu také Chálid Mašál, předseda damašského politbyra Hamásu, a byl hostem jordánského krále Abdalláha – šlo o první podobnou návštěvu za více než deset let. V únoru korunoval Mašál toto úsilí v Kataru podepsáním nové dohody o jednotě s Fatáhem, která podřizuje obě palestinská hnutí přechodné vládě pod Abbásovým vedením.
GAZA – Po přechodu vlny revolučních změn na Blízkém východě zaznamenávají síly politického islámu jedno volební vítězství za druhým. Zatímco se Západ vyrovnává s rychlým vzestupem umírněných islamistů v Tunisku, Maroku a Egyptě, dostává se do popředí otázka role Hamásu na palestinských územích. Podepsání nové dohody o jednotě mezi Hamásem a sekulární stranou Fatáh palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse počátkem února zintenzivnilo bezprecedentní boj uvnitř Hamásu o jeho budoucí směřování coby islamistického hnutí. Reakce Západu by mohla velmi snadno ovlivnit výsledek tohoto boje.
Jak ukázaly události posledních týdnů, dny téměř úplné izolace Hamásu na Blízkém východě jsou sečteny. Většina západních vlád ho sice stále považuje za teroristickou organizaci, avšak v hlavních městech arabských států musela politická embarga ustoupit snahám o zapojení. V prosinci loňského roku zahájil Ismaíl Haníja, předseda Hamásem vedené Palestinské samosprávy v Gaze, turné po státech Středozemního moře, které zahrnovalo i zastávky v Tunisu, Káhiře a Istanbulu. V polovině února se mu dostalo vřelého přijetí i v Kataru, Bahrajnu a Íránu.
Tato politická vstřícnost však nevyšla výlučně z Gazy. V lednu zahájil vlastní diplomatickou iniciativu také Chálid Mašál, předseda damašského politbyra Hamásu, a byl hostem jordánského krále Abdalláha – šlo o první podobnou návštěvu za více než deset let. V únoru korunoval Mašál toto úsilí v Kataru podepsáním nové dohody o jednotě s Fatáhem, která podřizuje obě palestinská hnutí přechodné vládě pod Abbásovým vedením.