Sláva technokratům

KODAŇ – Šíří se dnes údajný „demokratický deficit“ Evropské unie ve světle suverénní dluhové krize do jednotlivých evropských zemí? Nástup nikým nevolených technokratů k politické moci v Řecku a Itálii přinejmenším na povrchu naznačuje, že staré tabu vůči technokratickým vládám realizujícím agendu nadiktovanou EU se rozpadá.

Vezměme si Itálii. Většina Italů si kolektivně oddechla úlevou, že trojnásobného premiéra Silvia Berlusconiho střídá ve funkci technokrat par excellence, totiž někdejší evropský komisař a uznávaný ekonom Mario Monti. Také Řecko předává otěže vládnutí nikým nezvolenému a údajně apolitickému technokratovi Lucasi Papademosovi, jenž dříve působil jako viceprezident Evropské centrální banky.

Na dnešní EU je samozřejmě špatně mnoho věcí, ale rozšiřování takzvaného „demokratického deficitu“ k nim nepatří. Tento pociťovaný deficit je spíše politicky výhodným mýtem. Experti jako Andrew Moravcsik z Princetonské univerzity už dlouho tvrdí, že legitimita EU se neodvozuje od volební urny, nýbrž od její schopnosti poskytovat občanům konkrétní užitek. To, čeho EU dosáhne díky integrujícím se trhům – nebo i zrušeným pasovým kontrolám –, pak jen podtrhuje přínos její „delegované demokracie“.