Růst v buddhistické ekonomice

NEW YORK – Vrátil jsem se právě z Bhútánu, himálajského království nepřekonatelné přírodní krásy, kulturního bohatství a inspirativní sebereflexe. Z jedinečnosti tohoto království plyne soubor ekonomických a sociálních otázek, které mají pro celý svět naléhavý význam.

Drsné zeměpisné podmínky Bhútánu se postaraly o vzestup houževnaté populace zemědělců a pastevců a přispěly k rozvoji silné buddhistické kultury, úzce spjaté s dějinami Tibetu. Osídlení je řídké, zhruba 700 tisíc lidí na území velikosti Francie, přičemž zemědělské komunity jsou usazené v hlubokých údolích a hrstka pastevců žije vysoko v horách. Každé údolí chrání dzong (pevnost), zahrnující kláštery a chrámy, všechny vystavěné před staletími a charakteristické mistrnou kombinací důmyslné architektury a výtvarného umění.

Bhútánské hospodářství zemědělského a klášterního života zůstávalo soběstačné, chudé a izolované až do nedávných desetiletí, kdy řada pozoruhodných vladařů začala zemi vést k technické modernizaci (silnice, elektřina, moderní zdravotnictví a školství), mezinárodnímu obchodu (zejména se sousední Indií) a politické demokracii. Neuvěřitelná je promyšlenost bhútánského přístupu k tomuto procesu změny a to, jak se tato promyšlenost řídí buddhistickým uvažováním. Bhútán si sám sobě klade otázku, kterou si musí klást každý: jak lze hospodářskou modernizaci spojit s kulturní odolností a sociálním blahobytem?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/UIPDwfo/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.