7

Dlouhověkost čínského boomu

PEKING – Po třech desetiletích ročního růstu HDP v průměrné výši 9,8% zaznamenává hospodářská expanze Číny ve třinácti po sobě jdoucích čtvrtletích zpomalení – jde o první takto dlouhé období zvolňování tempa od roku 1979, kdy byla zahájena politika „reforem a otevření se světu“. Reálný HDP rostl ve druhém čtvrtletí letošního roku ročním tempem pouhých 7,5% (což se rovnalo cíli stanovenému čínskou vládou na počátku letošního roku). Mnoho indikátorů ukazuje na další hospodářské zpomalení a mezi investory panuje v otázce čínských vyhlídek stále silnější medvědí nálada. Zažije Čína krach?

Faktem je, že i mnoho dalších rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomik trpí – a víc než Čína – poklesem globální poptávky, který je výsledkem pokračujících výdajových škrtů v ekonomikách s vysokými příjmy po finanční krizi z roku 2008. Například růst brazilského HDP zaznamenal prudké zpomalení ze 7,5% v roce 2010 přes 2,7% v roce 2011 na pouhých 0,9% v roce 2012, zatímco tempo růstu v Indii se ve stejném období snížilo z 10,5% na 3,2%.

Dopadům krize z roku 2008 navíc neunikla ani řada nově industrializovaných ekonomik (NIE) s vysokými příjmy a minimem strukturálních problémů. Růst jihokorejského HDP zpomalil ze 6,3% v roce 2010 na 3,7% v roce 2011 a 2% v roce 2012; Tchaj-wan zaznamenal ve stejném období pokles z 10,7% na 1,3% a Singapur se propadl ze 14,8% na 1,3%.

S ohledem na to se zdá, že hospodářské zpomalení Číny od prvního čtvrtletí roku 2010 je způsobeno převážně vnějšími a cyklickými faktory. Navzdory vnějšímu šoku by čínská vláda měla a může udržet tempo růstu 7,5% tím, že přijme proticyklická a proaktivní fiskální opatření a současně zachová uvážlivou měnovou politiku. Koneckonců má Čína vysoké soukromé i veřejné úspory, objem zahraničních rezerv přesahující 3,3 biliony dolarů a obrovský potenciál k modernizaci průmyslu a zlepšení infrastruktury.