14

Náklady řeckého odchodu

PAŘÍŽ – Po několika dnech napjatých diskusí dospěla nová aténská vláda počátkem tohoto týdne k dohodě s věřiteli z eurozóny. Tato dohoda obsahuje balík okamžitých reforem a čtyřměsíční prodloužení programu finanční pomoci. Ačkoliv si však Evropa svorně oddechla, dosažený kompromis neeliminuje potřebu dalších obtížných jednání o novém programu finanční pomoci, který by měl být zaveden na konci června.

Při jakémkoliv vyjednávání je klíčovou proměnnou ovlivňující chování účastníků a tím i výsledek otázka, jakou cenu by každý účastník zaplatil za neschopnost dospět k dohodě. V tomto případě se jedná o otázku nákladů „grexitu“ neboli vystoupení Řecka z eurozóny – o této možnosti se během posledních jednání obsáhle diskutovalo v médiích, přičemž se vedly silné spekulace o postoji různých aktérů, zejména řecké a německé vlády.

Pro Řecko by byl odchod od eura značně rozvratný, což vysvětluje, proč má tato varianta v zemi velmi nízkou podporu. Jak je to však s náklady grexitu pro zbytek eurozóny? Už od let 2011-2012, kdy tato otázka poprvé začala padat, na ni existují dva odlišné názory.

Jeden názor – přezdívaný teorie domina – tvrdí, že kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny, trhy by se okamžitě začaly ptát, kdo je další na řadě. Zpochybněn by pak byl i osud jiných zemí, jak se stalo během asijských měnových krizí v letech 1997-1998 nebo během evropské krize suverénních dluhů v letech 2010-2012. Následovat by mohl rozpad eurozóny.