New York – Nedávná data naznačují, že smršťování světového hospodářství snad zpomaluje. Naději, že klíčí „zelené výhonky“ oživení, však potlačuje množství žlutých květů plevele. Poslední údaje o zaměstnanosti, maloobchodních tržbách, průmyslové výrobě a bydlení ve Spojených státech jsou stále neduživé, data o evropském růstu HDP za první čtvrtletí jsou skličující, japonská ekonomika zůstává v kómatu, a dokonce i Čína – která se zotavuje – vykazuje slabé vývozy. Takže konsenzuální názor, že globální hospodářství se brzy odrazí ode dna, se znovu ukázal jako přehnaně optimistický.
Po krachu Lehman Brothers v září 2008 se málem zhroutila globální finanční soustava a světové hospodářství se ocitlo ve stavu volného pádu. Míra ekonomické kontrakce ve čtvrtém kvartále roku 2008 i v prvním kvartále roku 2009 ostatně dosáhla bezmála úrovní deprese.
Tehdy si tvůrci globálních politik uvědomili, že končí legrace, a začali využívat většiny zbraní ve svém arzenálu: rozsáhlého fiskálně politického uvolňování, konvenční i nekonvenční měnové expanze, sypání bilionů dolarů do podpory likvidity, rekapitalizace, garancí a pojištění ve snaze rozehnat likviditní a úvěrovou tíseň a konečně mohutné podpory ekonomik rozvíjejících se trhů. Jen za poslední dva měsíce lze po celém světě napočítat přes 150 rozličných politických opatření.
New York – Nedávná data naznačují, že smršťování světového hospodářství snad zpomaluje. Naději, že klíčí „zelené výhonky“ oživení, však potlačuje množství žlutých květů plevele. Poslední údaje o zaměstnanosti, maloobchodních tržbách, průmyslové výrobě a bydlení ve Spojených státech jsou stále neduživé, data o evropském růstu HDP za první čtvrtletí jsou skličující, japonská ekonomika zůstává v kómatu, a dokonce i Čína – která se zotavuje – vykazuje slabé vývozy. Takže konsenzuální názor, že globální hospodářství se brzy odrazí ode dna, se znovu ukázal jako přehnaně optimistický.
Po krachu Lehman Brothers v září 2008 se málem zhroutila globální finanční soustava a světové hospodářství se ocitlo ve stavu volného pádu. Míra ekonomické kontrakce ve čtvrtém kvartále roku 2008 i v prvním kvartále roku 2009 ostatně dosáhla bezmála úrovní deprese.
Tehdy si tvůrci globálních politik uvědomili, že končí legrace, a začali využívat většiny zbraní ve svém arzenálu: rozsáhlého fiskálně politického uvolňování, konvenční i nekonvenční měnové expanze, sypání bilionů dolarů do podpory likvidity, rekapitalizace, garancí a pojištění ve snaze rozehnat likviditní a úvěrovou tíseň a konečně mohutné podpory ekonomik rozvíjejících se trhů. Jen za poslední dva měsíce lze po celém světě napočítat přes 150 rozličných politických opatření.