0

Zelené peníze

NEW YORK – Není mnoho pochyb, že až se světoví lídři sejdou na summitu skupiny G20 v Pittsburghu, budou své metafory ladit do zelena. Pozornost se obrátí ke snaze proměnit „zelené výhonky“ oživení v udržitelný „zelený růst,“ jehož plodem budou „zelené ekonomiky“ v souladu s cílem ochránit světové klima.

Vlády v bohatých zemích začínají objasňovat, co to bude znamenat ve smyslu změn politických přístupů a životního stylu a investic nutných pro rozvoj čistých zdrojů energie. Abychom však uspěli, tento „zelený nový úděl“ si bude muset poradit s obrovskými výzvami v rozvojovém světě, kde se důsledky globálního oteplování projeví nejdříve a nejkrutěji a kde svižný růst vyžaduje mohutný rozmach levné energie.

Celosvětově se den co den spotřebuje víc než 30 milionů tun ekvivalentu ropy ve formě primární energie, což odpovídá 55 kilowattům na osobu a den, přičemž bohaté země spotřebují v průměru více než dvojnásobek. U mnoha rozvojových zemí je toto číslo výrazně pod 20 kWh, Čína se stále pohybuje zřetelně pod globálním průměrem, a dokonce platí, že většina rozvíjejících se trhů spotřebovává méně než třetinu průměru v mnoha vyspělých ekonomikách.

Ekonomické úvahy, o něž se snahy o zúžení těchto energetických propastí opírají, jsou celkem přímočaré. Až po mez ve výši asi 100 kWh na osobu a den jdou spotřeba energie a indikátory lidského rozvoje ruku v ruce. Při dnešních cenách by bylo zapotřebí 10 až 20 dolarů na osobu a den, abychom tohoto prahu dosáhli.