

From semiconductors to electric vehicles, governments are identifying the strategic industries of the future and intervening to support them – abandoning decades of neoliberal orthodoxy in the process. Are industrial policies the key to tackling twenty-first-century economic challenges or a recipe for market distortions and lower efficiency?
PEKING – Digitální finančnictví se ukazuje jako nečekaně revoluční, jednoduše tím, že umožňuje lacinou finanční inkluzi. Díky novým finančním technologiím (fintech) mohou spotřebitelé nerušeně nakupovat, migranti levně posílat tvrdě vydělané peníze svým rodinám, drobné podniky po lustraci pomocí veledat (Big Data) během několika minut dosáhnout na úvěr a střadatelé formovat svůj vlastní investiční osud. Mají-li ale fintech naplnit potenciál rozvoje globálního veřejného blaha, je nezbytné zohlednit ještě další faktor: životní prostředí.
Program Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) nedávno zveřejnil zprávu „Fintech a udržitelný rozvoj: Hodnocení důsledků“ zabývající se tím, jak lze digitální finančnictví zužitkovat pro dobro životního prostředí. Jak zpráva poukazuje, snižováním nákladů a posilováním efektivity už fintech mobilizují zelené finance, umožňují chudším lidem skrze inovativní platební systémy dosáhnout na čistější energie a bohatým i chudým usnadňují zelené úspory.
Švédský startup Trine například umožňuje střadatelům v centru Stockholmu financovat rozptýlené systémy solární energetiky ve venkovských oblastech vzdálených tisíce kilometrů. Keňská M-KOPA využívá velice úspěšné domácí platformy pro mobilní platby M-PESA, aby zajistila dosažitelnost čisté energie pro chudší komunity. Jiné experimenty kladou důraz na zelený potenciál databází blockchain a kryptoměn.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in