1

Jak ozelenit digitální finančnictví

PEKING – Digitální finančnictví se ukazuje jako nečekaně revoluční, jednoduše tím, že umožňuje lacinou finanční inkluzi. Díky novým finančním technologiím (fintech) mohou spotřebitelé nerušeně nakupovat, migranti levně posílat tvrdě vydělané peníze svým rodinám, drobné podniky po lustraci pomocí veledat (Big Data) během několika minut dosáhnout na úvěr a střadatelé formovat svůj vlastní investiční osud. Mají-li ale fintech naplnit potenciál rozvoje globálního veřejného blaha, je nezbytné zohlednit ještě další faktor: životní prostředí.

Program Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) nedávno zveřejnil zprávu „Fintech a udržitelný rozvoj: Hodnocení důsledků“ zabývající se tím, jak lze digitální finančnictví zužitkovat pro dobro životního prostředí. Jak zpráva poukazuje, snižováním nákladů a posilováním efektivity už fintech mobilizují zelené finance, umožňují chudším lidem skrze inovativní platební systémy dosáhnout na čistější energie a bohatým i chudým usnadňují zelené úspory.

Švédský startup Trine například umožňuje střadatelům v centru Stockholmu financovat rozptýlené systémy solární energetiky ve venkovských oblastech vzdálených tisíce kilometrů. Keňská M-KOPA využívá velice úspěšné domácí platformy pro mobilní platby M-PESA, aby zajistila dosažitelnost čisté energie pro chudší komunity. Jiné experimenty kladou důraz na zelený potenciál databází blockchain a kryptoměn.

Přínosy takových iniciativ mohou být podstatné – pro domácnosti, poskytovatele finančních služeb, ekonomiky i životní prostředí. S ohledem na to bylo na letošním výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu zahájeno působení koalice společností zaměřených na digitální finance, nazvané Green Digital Finance Alliance.

Jeden ze zakladatelů aliance, ANT Financial Services, má platformu pro mobilní platby se 450 miliony uživatelů jen v Číně. Tato organizace aktuálně spolupracuje s UNEP s cílem nabídnout experimentální aplikaci na podporu „zelené energie“, která bude uživatele odměňovat za nižší využívání uhlíku.

Fintech jsou součástí obecnější digitální revoluce, do níž patří také veledata, internet věcí, blockchain a umělá inteligence. Takové technologie nám umožňují zaznamenávat a sledovat životní cyklus produktů, ba i samotných peněz, a tedy přesně určovat, jak byly použity, jak byly financovány a jaký měly dopad na životní prostředí. Aplikace ANT na podporu zelené energie tak interpretuje data o finančních transakcích ve smyslu souvisejících emisí uhlíku. Pokud by se tento přístup rozšířil napříč platebními platformami, dokázal by zapojit stamiliony jednotlivců do zohledňování uhlíkových úspor při všednodenním rozhodování o stylu života.

Všechny revoluce s sebou nesou nezamýšlené náklady a jsou náchylné k odklonům, ne-li přímo ke zkaženosti. Revoluce fintech se v tom neliší. Nejzřetelnějším rizikem je ztráta soukromí; navzdory snahám o vytvoření pojistek je vlastně téměř neodvratná. Jsou tu ale i méně zjevná rizika, plynoucí z narušení stávajících trhů. Jak ve svém bestselleru Flash Boys zdůraznil novinář a spisovatel Michael Lewis, vysokofrekvenční obchodování s finančními výnosy našich těžkopádných penzijních fondů ukotvených ve dvacátém století vyvolává dalekosáhlá rizika.

Další obětí bude regulace, přinejmenším načas, neboť tvůrci politik horko těžko vymýšlejí jak čím dál spletitější, dynamickou a virtuální finanční soustavu zvládat. Existuje také riziko, že účinky komoditizace vyvolané rychlostí a veledaty podlomí podmínky pro udržitelný rozvoj.

Tato rizika nelze sice zcela potlačit, leč lze je mírnit. Zejména regulační orgány budou muset pracovat rychle, aby v bryskně se měnícím finančním prostředí stačily tempu, jak nejlépe dokážou. Jejich cílem by ale neměla být jen ochrana proti rizikům fintech; měly by také vyvinout snahu dávat jim vodítka, aby dokázaly naplnit svůj potenciál. Měl by být například zajištěn soulad fintech s Cíli udržitelného rozvoje, k čemuž je zapotřebí úsilí vyžadující nové standardy, tržní inovace a spolupráci.

Země po celém světě by měly digitální finančnictví zahrnout do svých plánů financování udržitelného rozvoje. Koalice jako Green Digital Finance Alliance mohou takové snahy podpořit, a to mobilizací společného postupu v řadách finančních ústavů a jejich podílníků.

Důležitá budou také multilaterální opatření. Skupina G20 se letos, pod německým vedením, zaměří na posilování odolnosti, zlepšování udržitelnosti a přebírání zodpovědnosti za změnu klimatu – ve všech případech oblasti, kde součástí řešení musí být digitalizace. Také skupina G7, vedená Itálií, se bude zabývat způsobem financování „zelených“ malých a středních podniků, za využití inovací opřených o fintech.

Při zvolení správného přístupu lze fintech využít k posílení ekonomik a společností a zároveň pomoci k ochraně životního prostředí. Letošek by naštěstí mohl být rokem, kdy zelené digitální finančnictví dospěje.

Z angličtiny přeložil David Daduč