18

Řecká časovaná bomba

ATÉNY – V nadcházejících řeckých volbách je v sázce hodně. Vždyť výsledek by mohl rozhodnout, zda země zůstane v eurozóně, s dalekosáhlými důsledky pro zbytek měnové unie.

Favoritem voleb je Syriza, radikálně levicová strana, jejíž popularita vprostřed hospodářské krize v zemi raketově vystoupala, byť není pravděpodobné, že by v parlamentu získala dostatek křesel, aby vládla sama. Zřejmě spíš povede koaliční vládu, třebaže zůstává nejasné, se kterými dalšími stranami.

Jádrem politické nabídky Syrizy je její ekonomický program, navržený jako protiváha přehnaně tvrdé fiskální přísnosti, již Řekové už čtyři a půl roku zakoušejí, výměnou za finanční výpomoc „trojky“ složené z Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise. Penze byly sníženy v průměru o 40 % a střední třída strádá pod břemenem ochromujících nových daní z majetku.

Řecko se proto propadlo do hluboké a vleklé recese; výstup se oproti úrovním před krizí propadl o 25 %. Ještě horší je, že nezaměstnanost dosahuje téměř 26 % – a mezi mladými lidmi přesahuje 50 %. Většina dávek v nezaměstnanosti se však po 12 měsících ukončuje a dlouhodobě nezaměstnaní často ztrácejí přístup do soustavy státního zdravotnictví. K tomu si připočtěme 30% nárůst cen léků na předpis a snadno pochopíme, proč se řecká společnost rozpadá.