32

Státnictví a řecká krize

NEW YORK – Krize suverénního zadlužení, jako je ta v Řecku, lze řešit jedině odvážným postupem dlužníků a věřitelů. Dlužník potřebuje nový začátek, skrze odpis dluhu; věřitel musí najít způsob, jak mu jej poskytnout, aniž by odměnil špatné chování. K uzavření dohody je nutné, aby byly zohledněny potřeby obou stran. Seriózní reformy a hluboký odpis dluhu tudíž musí jít ruku v ruce. Právě proto Řecko a Německo, jeho největší věřitel, potřebují nový modus vivendi k dalšímu vyjednávání.

V prvé řadě řecká vláda musí jednoznačně přiznat nutnost naléhavých hospodářských reforem. Ekonomika země nejenže se zhroutila, ale strukturálně skomírá. Kořeny řeckých problémů sahají mnohem hlouběji než fiskální přísnost posledních let.

V roce 2013 například vynálezci se sídlem v Německu požádali o zhruba 917 patentů na milion obyvatel. Vynálezci se sídlem v Řecku naproti tomu podali jen 69 patentových žádostí na milion obyvatel.

Má-li Řecko zájem o prosperitu související s technologicky vyspělou ekonomikou jedenadvacátého století, bude si ji muset vysloužit tvorbou inovativních produktů, které uspějí v konkurenci na světových trzích, podobně jako Německo. Dokázat něco takového bude zřejmě generační výzva.