Greek soup kitchen Aristidis Vafeiadakis/ZumaPress

Řecká závislost na pomoci

NEW YORK – Pokračující řecká dluhová sága je tragická z mnoha důvodů, v neposlední řadě i kvůli faktu, že vztah této země k věřitelům připomíná vztah mezi rozvojovým světem a dobročinným sektorem. Několikeré po sobě jdoucí sanace Řecka totiž obsahují mnohé z týchž patologických jevů, které už desítky let poznamenávají rozvojovou agendu – včetně dlouhodobých politických důsledků, které finanční trhy ani řecký lid zatím plně nepochopili.

Stejně jako v případě jiných programů pomoci došlo k transferu stamiliard dolarů z bohatších ekonomik do ekonomiky mnohem chudší, a to s negativními, byť nezamýšlenými důsledky. Záchranný program poskytnutý s cílem zabránit Řecku ve vypadnutí z eurozóny zvýšil poměr dluhu k HDP země ze 130% na počátku krize v roce 2009 na dnešních více než 170%, přičemž Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v příštích dvou letech by dluhová zátěž mohla dosáhnout 200% HDP. Hrozí riziko, že tato nekontrolovaná dluhová spirála zploští růstovou trajektorii země a zhorší vyhlídky zaměstnanosti.

Podobně jako u dalších příjemců pomoci vznikl také mezi Řeckem a jeho věřiteli vztah vzájemné závislosti, kdy věřitelé poskytují pomoc v podobě faktického odpuštění dluhů prostřednictvím dotovaných úvěrů a odložených úrokových plateb. Žádný rozumný člověk neočekává, že Řecko bude někdy schopné svůj dluh splatit, avšak země uvízla ve zdánlivě nekonečném cyklu plateb a sanací – takže je závislá na dárcovských institucích, aby vůbec přežila.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/Uh8uj7F/cs;