159

Evropský útok na řeckou demokracii

NEW YORK – Sílící hašteření a zatrpklost v Evropě mohou lidem zvenčí připadat jako nevyhnutelný výsledek hořké koncovky, která se odehrává mezi Řeckem a jeho věřiteli. Evropští představitelé konečně začínají odhalovat pravou podstatu probíhajícího dluhového sporu, přičemž odpověď není příjemná: mnohem víc než o peníze a ekonomii tu jde o moc a demokracii.

Ekonomické pozadí programu, který „trojka“ (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) před pěti lety vnutila Řecku, je samozřejmě hrůzostrašné a jeho výsledkem byl pokles řeckého HDP o 25%. V celých dějinách mě nenapadá žádná deprese, která by byla tak promyšlená a měla tak katastrofální důsledky: například míra nezaměstnanosti mladých Řeků dnes přesahuje 60%.

Je znepokojivé, že trojka odmítla přijmout zodpovědnost za kterýkoliv z těchto následků nebo přiznat, jak špatné byly její předpovědi a modely. Ještě překvapivější však je, že se evropští představitelé ani nepoučili. Trojka stále vyžaduje, aby Řecko do roku 2018 dosáhlo primárního rozpočtového přebytku (včetně úrokových plateb) ve výši 3,5% HDP.

Ekonomové z celého světa odsoudili tento cíl jako represivní, protože snaha o jeho dosažení bezpochyby přinese ještě hlubší pokles. I kdyby se řecký dluh restrukturalizoval za jakoukoliv představitelnou hranici, země zůstane v depresi, pokud se tamní voliči vysloví v bleskovém víkendovém referendu pro schválení cíle trojky.