LONDÝN – Budoucnost Evropy dnes závisí na něčem, co se zdá téměř nemožné: Řecko a Německo musí dospět k dohodě. Zdánlivě nemožnou přitom tuto dohodu nečiní zásadní neshody mezi oběma vládami – Řecko požaduje snížení dluhu, zatímco Německo trvá na tom, že z dluhu nelze odepsat jediné euro –, nýbrž něco daleko zásadnějšího: přestože je Řecko v tomto konfliktu evidentně slabší stranou, v sázce je pro něj mnohem víc.
Teorie her naznačuje, že k nejnevyzpytatelnějším konfliktům dochází mezi slabým, ale odhodlaným bojovníkem a silným soupeřem s mnohem menším odhodláním. U těchto scénářů bývá nejstabilnějším výsledkem remíza, při níž jsou obě strany částečně uspokojené.
V konfrontaci mezi Řeckem a Německem lze takovou hru s kladným součtem vymyslet – přinejmenším na papíře – poměrně snadno. Stačí jen ignorovat politickou rétoriku a zaměřit se na ekonomické výsledky, které si oba protagonisté ve skutečnosti přejí.
LONDÝN – Budoucnost Evropy dnes závisí na něčem, co se zdá téměř nemožné: Řecko a Německo musí dospět k dohodě. Zdánlivě nemožnou přitom tuto dohodu nečiní zásadní neshody mezi oběma vládami – Řecko požaduje snížení dluhu, zatímco Německo trvá na tom, že z dluhu nelze odepsat jediné euro –, nýbrž něco daleko zásadnějšího: přestože je Řecko v tomto konfliktu evidentně slabší stranou, v sázce je pro něj mnohem víc.
Teorie her naznačuje, že k nejnevyzpytatelnějším konfliktům dochází mezi slabým, ale odhodlaným bojovníkem a silným soupeřem s mnohem menším odhodláním. U těchto scénářů bývá nejstabilnějším výsledkem remíza, při níž jsou obě strany částečně uspokojené.
V konfrontaci mezi Řeckem a Německem lze takovou hru s kladným součtem vymyslet – přinejmenším na papíře – poměrně snadno. Stačí jen ignorovat politickou rétoriku a zaměřit se na ekonomické výsledky, které si oba protagonisté ve skutečnosti přejí.