Řecká bajka o morálce

NEW YORK – Když před pěti lety vypukla krize eura, keynesiánští ekonomové předpovídali, že úsporná opatření, která se tehdy zaváděla v Řecku a dalších zemích zasažených krizí, nepovedou k úspěchu. Že udusí růst a zvýší nezaměstnanost – a že nedokážou ani snížit poměr dluhu k HDP. Jiní lidé – v Evropské komisi, v Evropské centrální bance a na několika univerzitách – mluvili o expanzivních kontrakcích. Avšak dokonce i Mezinárodní měnový fond na to namítl, že kontrakce, jako jsou škrty ve vládních výdajích, působí právě tak, jak jejich název napovídá – kontrakčně.

Další test jsme už snad ani nepotřebovali. Úsporná opatření opakovaně troskotají – od jejich raného použití za vlády amerického prezidenta Herberta Hoovera, kdy utahování opasků proměnilo krach na akciovém trhu ve velkou hospodářskou krizi, až po „programy“ MMF vnucené v posledních desetiletích východní Asii a Latinské Americe. Když se však Řecko ocitlo v potížích, byl tento recept odzkoušen znovu.

Řecku se do značné míry podařilo splnit diktát předepsaný „trojkou“ (Evropskou komisí, ECB a MMF): primární rozpočtový deficit proměnilo v primární přebytek. Kontrakce vládních výdajů však byla podle předpokladů zničující: nezaměstnanost 25%, pokles HDP od roku 2009 o 22% a zvýšení poměru dluhu k HDP o 35%. A dnes, kdy strana Syriza zaměřená proti úsporným opatřením zaznamenala drtivé volební vítězství, dali řečtí voliči najevo, že už toho mají dost.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/SKSWw7qcs