91

Poslední dějství Evropy?

NEW YORK – Vedoucí představitelé Evropské unie dál vedou vůči řecké vládě politiku na pokraji války. Řecko splnilo požadavky věřitelů mnohem víc než z poloviny. Přesto Německo a další věřitelé nadále požadují, aby se tato země přihlásila k programu, který se ukázal jako neúspěšný a o němž si jen málokterý ekonom někdy myslel, že by mohl nebo měl být zaveden.

Změna fiskální pozice Řecka z velkého primárního schodku v přebytek byla téměř nevídaná, avšak požadavek, aby tato země dosáhla primárního přebytku ve výši 4,5% HDP, byl přemrštěný. V době, kdy „trojka“ – Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond – poprvé začlenila tento nezodpovědný požadavek do mezinárodního finančního programu pro Řecko, neměly bohužel řecké instituce jinou možnost než se mu podvolit.

Bláhovost dalšího prosazování tohoto programu je dnes mimořádně palčivá vzhledem k poklesu HDP o 25%, který Řecko od počátku krize zaznamenalo. Trojka zoufale špatně odhadla makroekonomické dopady programu vnuceného Řecku. Podle vlastních zveřejněných předpovědí se domnívala, že po snížení mezd a přijetí dalších úsporných opatření se zvýší řecký vývoz a ekonomika se rychle navrátí k růstu. Zástupci trojky také věřili, že první restrukturalizace dluhu povede k trvalé dluhové udržitelnosti.

Prognózy trojky byly mylné, a to opakovaně. Navíc se nemýlily jen trochu, ale enormně. Řečtí voliči právem požadovali změnu kurzu a jejich vláda postupuje správně, když se odmítá přihlásit k hluboce pomýlenému programu.