0

Demokracie na čínském venkově

Kriticky zhodnotit demokratické změny na čínském venkově není snadné. Vytvořily uskutečněné reformy prostředí skutečné demokracie, které by znamenalo významný krok k pluralitní správě? Pokud ano, lze je implementovat i na vyšší úrovni? A jak se s tímto procesem slučuje čínská komunistická vláda? Jakou roli budou zvolení venkovští vůdci hrát v budoucnosti?

V roce 1987 čínská vláda tiše a bez velkých slov zahájila na venkovské úrovni program vlastní samosprávy. Původně mělo jít o způsob, jak liberalizovat zemědělství a stimulovat hospodářský růst, a to tak, že by lidé na vesnici mohli svobodně rozhodovat o tom, co budou produkovat. Reformně orientovaní úředníci Ministerstva vnitra pak ale hned přišli s místními volbami, v nichž si venkovští zemědělci mohli zvolit své vlastní vůdce. Místní volby se postupně rozšířily snad do všech vesnic a vznikl tak jednoduchý decentralizovaný systém vzájemné kontroly a zpětné vazby mezi předsedou vesnického výboru a obyvateli vesnice. Vesničtí farmáři se najednou mohli organizovat, kritizovat některé úřady a dokonce odvolávat svého obecního předsedu.

Demokratizace se však omezuje jen na vesnickou úroveň. Čína jako země zůstává autoritářským režimem s centralizovaným rozhodováním. Díky vzniku venkovské demokracie se však politická moc vrátila do rukou běžných lidí, čímž došlo ke transformaci rozložení mocenských struktur na vesnici. S rostoucí institucionalizací místních voleb a právem svobodně jmenovat kandidáty pak touha běžných lidí po sebeurčení pomalu rozvrátí centralizovanou mocenskou strukturu komunistické strany. Demokratizace čínského venkova zasela semínka budoucí změny.

Tento scénář se pochopitelně neslučuje s Čínskou komunistickou stranou. V posledních letech se strana programově snaží venkovskou demokracii oslabit, ale nepřijít přitom o finanční výhody ekonomické liberalizace venkova. Jednou ze strategií, jak neutralizovat místní politiku a získat větší vliv na venkově, je dosazování stranických úředníků do čela vesnických výborů. Druhá metoda spočívá v aktivním zasahování do věcí vesnické samosprávy prostřednictvím úředníků na vyšší, městské úrovni. Podobné strategie vesnickou politiku dále komplikují, neboť často vedou ke vzniku duální mocenské struktury, která proti sobě poštvává stranické tajemníky a šéfy vesnických výborů.