Minimum Wage Hikes Tom Williams/Getty Images

Mzda strachu ze mzdy

LONDÝN – Když všechno ostatní selže, zkuste to, co bylo předtím nemyslitelné. Tato zásada hospodářské politiky není špatná ani v nejlepších časech. Dnes je možná přesně tím, co potřebujeme: řada západních států – zcela určitě Spojené státy, Japonsko a Německo, pravděpodobně Velká Británie a brzy dost možná i velká část zbytku eurozóny – by měla přikročit k politice přímých vládních zásahů do mzdových jednání, a to zejména u osob s nejnižšími příjmy.

Japonsko posledních 15 let bojuje s pomalým růstem, neduživou poptávkou domácností (zejména v případě chudších rodin) a stoupající nerovností a chudobou. Podobné podmínky dnes vládnou i v USA; Donaldu Trumpovi ostatně pomohly ke zvolení prezidentem, neboť vytvořily dostatečně početnou skupinu lidí, které on sám dosti přiléhavě označuje za „zapomenuté Američany“. A před Trumpovým zvolením tytéž podmínky vyprovokovaly takzvané britské „opomíjené občany“ k tomu, aby hlasovali pro brexit.

Bez výrazného zvýšení mezd – zejména zákonem daných minimálních mezd – bude populismus vzkvétat dál a většina západních ekonomik zůstane zatížená pomalým růstem. Nerovnost nejen v oblasti příjmů a bohatství, ale i vnímaného politického hlasu a vlivu, se bude dál prohlubovat. A pokušení hledat krátkozraká řešení – například uzavření hranic nebo zavedení protekcionismu – se stane neodolatelným.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Rox4lw1/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.