Alex Wong/Getty Images

Strašák národního zadlužení

CAMBRIDGE – Většina lidí má větší obavy z vládního zadlužení než z daní. „Ale vždyť jde o biliony,“ přel se nedávno můj přítel o národní dluh Spojeného království. Maličko přeháněl: jde o 1,7 bilionu liber. Jedna webová stránka ovšem předkládá počítadlo ukazující růst dluhu tempem 5170 liber za vteřinu. Přestože daňový výnos je mnohem nižší, britská vláda i tak na daních v posledním fiskálním roce vybrala tučných 750 miliard liber. Daňová základna se také každou vteřinou rozrůstá, ale to žádné počítadlo nezobrazuje.

Mnoho lidí si myslí, že byť jsou vysoké daně skličující, je poctivější, když je vlády zvýší, aby dokázaly hradit své výdaje, než když se zadlužují. Půjčky jim připadají jako způsob skrytého zdanění. „Jak je budou splácet?“ ptal se můj přítel. „Nezapomínej na břemeno přenesené na naše děti a vnuky.“

Měl bych říct, že můj přítel je velmi starý. Dluhový děs je obzvlášť markantní u starších lidí, snad z odvěkého pocitu, že by člověk neměl před svého stvořitele předstoupit se zápornou bilancí. Také bych měl dodat, že můj přítel má mimořádně dobré vzdělání, dokonce plnil významnou úlohu ve veřejném životě. Veřejné finance jsou ale pro něj španělská vesnice: prostě měl jen niterné tušení, že národní zadlužení v řádu bilionů, které se každou vteřinou rozrůstá o dalších 5170 liber, je něco velice špatného.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/1SPoQRJ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.