3

Válka proti vzdělávání

LONDÝN – Únos více než 200 školaček na severu Nigérie, provedený islamistickou teroristickou skupinou Boko Haram, je víc než šokující. Bohužel je to jen nejnovější bitva v brutální válce proti základnímu právu všech dětí na vzdělání. Jde o válku globální, jak dokládají podobně úděsné události v Pákistánu, Afghánistánu a Somálsku.

Podle zprávy Globální koalice na ochranu školství před útoky došlo celosvětově za poslední čtyři roky k 10 000 násilných útoků na školy a univerzity. Důkazů, značně trýznivých, je dostatek, od letošní vraždy 29 žáků v nigerijském státě Yobe, z níž jsou podezřelí ozbrojenci Boko Haram, přes somálské školáky nucené stát se vojáky a muslimské chlapce napadané nacionalisty z řad buddhistických etnických Barmánců v Myanmaru až po školačky v Afghánistánu a Pákistánu, jež Tálibán ostřeluje zápalnými bombami, střílí a tráví za to, že se odvažují usilovat o vzdělání.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Nejedná se o ojedinělé případy dětí, které uvízly v přestřelce, nýbrž o události, k nimž dochází, když se školní třídy stanou terčem teroristů, kteří pokládají vzdělání za hrozbu. (Ostatně Boko Haram se doslovně překládá v tom smyslu, že „falešná“ či „západní“ výuka je „zakázaná“.) Vzorec soustředěných ataků ozbrojených skupin se objevuje přinejmenším ve 30 zemích, přičemž nejhůře postižen je Afghánistán, Kolumbie, Pákistán, Somálsko, Súdán a Sýrie.

Takové útoky naprosto zřetelně odhalují, že školní výuka nejsou jen tabule, učebnice a osnovy. Školy po celém světě, od Severní Ameriky po severní Nigérii, dnes potřebují plány k zajištění bezpečnosti pro žáky a získání důvěry rodičů a komunit.

Tento týden jsem v Abuje, hlavním městě Nigérie, společně s partnery z podnikatelské sféry a občanské společnosti zahájil program, jehož cílem je zajišťovat osobní bezpečnost dětí v oblastech, kde jim hrozí reálná a bezprostřední rizika. „Safe Schools Initiative“ (iniciativa Bezpečné školy) bude kombinovat školní a komunitně založené plány se zvláštními opatřeními na ochranu dětí navštěvujících asi 5000 základních a středních škol v nejzranitelnějších oblastech.

U jednotlivých škol budou tato opatření zahrnovat posílení bezpečnostní infrastruktury, plánování a schopnosti reagovat, proškolení zaměstnanců a poradenství pro studenty a příslušníky společenství. Na komunitní úrovni budou vytvořeny vzdělávací výbory, složené z rodičů, učitelů a dobrovolníků, společně se speciálně vytvořenými obrannými jednotkami učitelů, studentů a rodičů k okamžité reakci na hrozby.

Zkušenosti z jiných zemí zápasících s podobnými hrozbami ukazují, že stěžejní je do podpory a zabezpečení vzdělávání formálně angažovat náboženské vůdce. V Afghánistánu respektovaní imámové, ve spolupráci s komunitními radami (šúrá) a bezpečnostními výbory, využívají občas pátečních kázání k šíření povědomí o významu vzdělanosti v islámu.

V pákistánském Péšávaru prominentní muslimští vůdci promluvili v rámci programu podpořeného UNICEF o významu vzdělávání a opětovné docházky žáků do školy. Ve vládou kontrolovaných oblastech Somálska vystupují náboženští předáci ve veřejném rozhlase a navštěvují školy, aby argumentovali proti náborům dětských vojáků.

V zemích jako Nepál a Filipíny komunitně vedená vyjednávání přispěla ke zlepšení bezpečnosti a vypuzení politiky z výuky. V některých obcích se rozmanité politické a etnické skupiny spojily a domluvily se na vytvoření „zón bezpečných škol“. Vypracovaly a podepsaly kodexy náležitého chování určující, co je a co není ve školních areálech dovoleno, aby se předešlo násilí, zavírání škol a politizaci vzdělávání. Signatáři své závazky obecně dodržují, což obcím pomáhá udržet školy v chodu, zlepšit bezpečnost dětí a posílit správu škol.

Fake news or real views Learn More

Milionům dětí po celém světě je upírána školní docházka. Jedná se nejen o mravní krizi, ale také o promarněnou ekonomickou příležitost. Například v Africe je vzdělávání obzvlášť podstatné, neboť ekonomiky na kontinentu se čím dál větší měrou posouvají od dobývání zdrojů k odvětvím těžícím ze znalostí. Nejpodstatnějším a nejnaléhavějším prvním krokem k vyřešení globální vzdělávací krize je zajistit bezpečné prostředí pro výuku.

Z angličtiny přeložil David Daduč