2

Vzdělání na prvním místě

LONDÝN – Cíl všeobecného vzdělání až příliš dlouho ustupoval jiným velkým mezinárodním hnutím za změnu. Dnes se vzdělání vrátilo na vrchol globální politické agendy, kam právem náleží, a to díky dvěma důvodům tvořícím srdce iniciativy „Vzdělání na prvním místě“ generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna.

Za prvé a především se samotní mladí lidé stali největšími zastánci všeobecného vzdělání pro dívky i chlapce. Tím, že odmítli mlčet, když jsou jim odepírány příležitosti, zahájili mladí lidé – zejména dívky – jeden z největších zápasů za občanská práva naší doby.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Jen málokoho nedojal statečný boj mladé Pákistánky Malalaj Júsufzaiové, kterou talibanský ozbrojenec střelil do hlavy, protože trvala na právu mladých dívek na vzdělání. Jen málokdo si nepovšiml mohutného veřejného výtrysku podpory v Pákistánu i jinde za věci, které Malalaj prosazuje.

Stejně tak jsme v posledních měsících svědky, jak školačky v Bangladéši vytvářejí „zóny bez sňatků dětí“, které mají bránit právo dívek zůstat ve škole, místo aby byly proti své vůli provdávány jako nezletilé nevěsty. V Indii zase Globální pochod proti dětské práci pod vedením bojovníka za práva dětí Kajlaše Satjarthího zachránil tisíce mladých chlapců a dívek před otrockým životem v továrnách, dílnách a domácí službě a zajistil jim návrat do školy.

Díky těmto projevům dívek a chlapců požadujících právo na vzdělání nelze boj za základní školní docházku ignorovat. V důsledku toho dnes všechny vlády cítí stále větší tlak na splnění druhého globálního rozvojového cíle tisíciletí („dosáhnout všeobecného základního vzdělání“) do konce roku 2015.

Existuje však i druhá celosvětová síla, která ve většině zemí posouvá vzdělání do centra politické agendy: zvýšené vědomí důležitosti vzdělání ze strany těch, kdo zkoumají, proč mají určité země úspěch či neúspěch. Akademikové léta debatovali o tom, zda zaostávání některých zemí způsobuje kultura, instituce, ideologie nebo zdroje. Dnes vidí stále vyšší počet spisovatelů, vědců a politiků klíčovou spojitost mezi vzděláním a hospodářským úspěchem státu.

Rozvoj lidského kapitálu se stal významným faktorem při vysvětlování, proč některé země zůstávají uvězněné v „pasti středního příjmu“ a proč jiné nedokážou prolomit nízkopříjmový status. A výzkum hodnotící lidský kapitál určité země se dnes zaměřuje na kvantitu a kvalitu základních dovedností, kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu a expertízu v oblasti výzkumu a vývoje.

Klást vzdělání na první místo je naléhavě důležité vzhledem k tomu, kolik se na celém světě promrhá talentu a potenciálu. Přibližně 57 milionů dětí stále nechodí do školy, 500 milionů dívek nikdy neukončí střední vzdělání, na které mají nárok, a 750 milionů dospělých zůstane negramotných.

Vzhledem ke spojitosti mezi vzděláním a ekonomickým úspěchem je zajištění kvalitního školství a výcviku nesmírně důležitou otázkou také pro firmy. Podle společnosti McKinsey Global Institute budeme do roku 2020 čelit dvojímu problému v podobě nedostatku vysoce kvalifikovaných zaměstnanců až o 40 milionů osob a přebytku málo kvalifikovaných zaměstnanců až o 95 milionů osob. Do roku 2030 bude globální pracovní síla čítající 3,5 miliardy osob zahrnovat odhadovanou jednu miliardu zaměstnanců bez středního vzdělání, což bude značně brzdit hospodářské vyhlídky jejich zemí.

Neučiní-li se tedy naléhavá opatření, budou se firmy pravděpodobně potýkat s obrovským nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, a to zejména na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích, kam se bude soustředit většina hospodářské činnosti. Míra negramotnosti dospělých ostatně dosahuje v Somálsku 63% a v Nigérii 39%, přičemž v Jižním Súdánu zemře při porodu víc dívek, než kolik jich dokončí základní školu.

Nezačneme-li jednat, bude globální ekonomiku do poloviny století charakterizovat masivní mrhání talentem a nerovné příležitosti. Podle nových údajů z knihy Světová populace a lidský kapitál v 21. století, kterou připravuje k vydání Wittgensteinovo centrum, dosáhnou pouze 3% mladých lidí v Mali a Mosambiku terciárního vzdělání; v Nigeru, Libérii, Rwandě a Čadu se očekává čtyřprocentní podíl a v Malawi a na Madagaskaru pouhých 5%. Zatímco pro Severní Ameriku se předpokládá plných 60%, předpověď pro subsaharskou Afriku zní na 16%.

Tato čísla prozrazují svět rozdělený na ty, kdo příležitosti ke vzdělání mají, a na ty, kdo je postrádají, přičemž tyto rozdíly mají obrovské potenciální důsledky nejen z hlediska nedostatku kvalifikace a ekonomických ztrát, ale také z hlediska sociální stability. Slova zesnulého předsedy amerického Nejvyššího soudu Earla Warrena k případu Brown versus školní rada v Topece,která rozmetala právní základ rasové segregace v amerických veřejných školách, nejsou dnes o nic méně platná než tehdy: „Lze pochybovat o tom, zda je možné očekávat od jakéhokoliv dítěte úspěch v životě, je-li mu upřena příležitost ke vzdělání.“ Jak Warren dodal, „taková příležitost… je právem, které musí být zpřístupněno všem, a to za rovných podmínek“.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Zbývají nám něco přes dva roky k tomu, abychom proměnili základní vzdělání z privilegia pro některé v právo pro všechny. Generální tajemník Pan Ki-mun a já jsme odhodlaní den co den až do zmíněné lhůty v prosinci 2015 pracovat co nejtvrději na tom, abychom všem dětem zajistili školní docházku.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.