CAMBRIDGE – Až se finanční lídři světa tento měsíc sejdou ve Washingtonu na výroční schůzce Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, měli by být asi rádi, že k dolaru jako globálnímu měnovému standardu neexistuje zřetelná alternativa. Kdyby už euro dozrálo k nástupu na hlavní scénu, je dost dobře možné, že bychom sledovali, jak směnný kurz dolaru vyskočí až nad 2,00 a ne jen na 1,65 či 1,70, jak se podle všeho každopádně stane. Mohou-li se zákazníci obrátit jinam, nemůžete se k nim chovat až tak zle, jak poslední dobou činí Spojené státy.
Za posledních šest let hodnota obchodně váženého dolaru klesla o víc než čtvrtinu, jelikož USA setrvale dosahují historicky neslýchaných deficitů obchodu. Vzhledem ke křehkosti ekonomiky, zle narušené finanční soustavě a vážným obavám z růstu inflace je dlouhodobý trend dolaru sestupný bez ohledu na to, jak současná krize skončí. A ona nekončí.
Výpomoc Federálního rezervního systému finanční soustavě zřejmě neobstojí, nenajdou-li banky čerstvý kapitál, a to v hojné míře. Finanční prostředky na záchranu amerických bank mají nesmírně bohaté fondy svrchovaného majetku. U těch ale není pravděpodobné, že by tak teď chtěly učinit, i kdyby jim to politický systém USA umožnil. Namísto toho se při pokračující úvěrové tísni a poklesu cen domů jeví čím dál pravděpodobněji velkolepá hypoteční výpomoc státu, která by americké daňové poplatníky mohla vyjít na bilion dolarů či víc. Problém je následující: budou globální investoři po tolika letech ubohých výnosů z dolarových aktiv skutečně ochotní vstřebat další bilion dolarů dluhu USA při úrokových sazbách a směnných kurzech podobných těm současným?
CAMBRIDGE – Až se finanční lídři světa tento měsíc sejdou ve Washingtonu na výroční schůzce Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, měli by být asi rádi, že k dolaru jako globálnímu měnovému standardu neexistuje zřetelná alternativa. Kdyby už euro dozrálo k nástupu na hlavní scénu, je dost dobře možné, že bychom sledovali, jak směnný kurz dolaru vyskočí až nad 2,00 a ne jen na 1,65 či 1,70, jak se podle všeho každopádně stane. Mohou-li se zákazníci obrátit jinam, nemůžete se k nim chovat až tak zle, jak poslední dobou činí Spojené státy.
Za posledních šest let hodnota obchodně váženého dolaru klesla o víc než čtvrtinu, jelikož USA setrvale dosahují historicky neslýchaných deficitů obchodu. Vzhledem ke křehkosti ekonomiky, zle narušené finanční soustavě a vážným obavám z růstu inflace je dlouhodobý trend dolaru sestupný bez ohledu na to, jak současná krize skončí. A ona nekončí.
Výpomoc Federálního rezervního systému finanční soustavě zřejmě neobstojí, nenajdou-li banky čerstvý kapitál, a to v hojné míře. Finanční prostředky na záchranu amerických bank mají nesmírně bohaté fondy svrchovaného majetku. U těch ale není pravděpodobné, že by tak teď chtěly učinit, i kdyby jim to politický systém USA umožnil. Namísto toho se při pokračující úvěrové tísni a poklesu cen domů jeví čím dál pravděpodobněji velkolepá hypoteční výpomoc státu, která by americké daňové poplatníky mohla vyjít na bilion dolarů či víc. Problém je následující: budou globální investoři po tolika letech ubohých výnosů z dolarových aktiv skutečně ochotní vstřebat další bilion dolarů dluhu USA při úrokových sazbách a směnných kurzech podobných těm současným?