Sbohem jednáním na vlastní pěst

Klíčovým ponaučením, které si příští americký prezident vezme ze zkušeností Bushovy administrativy, bude dozajista zjištění, že multilateralismus má svůj význam. Pojetí americké hegemonie a jednostranných reakcí má pramalý smysl, když se většina vážných výzev, před nimiž dnes státy stojí – problémů, jako jsou klimatické změny, pandemie, finanční stabilita a terorismus –, vymykají kontrole i těch největších zemí. Všechny vyžadují multilaterální spolupráci.

Organizace spojených národů může hrát významnou roli při pomoci legitimizovat a zavádět do praxe mezistátní dohody, ale i její nejbližší přátelé přiznávají, že její značná velikost, rigidní regionální bloky, formální diplomatické procedury a zatěžující byrokracie často brání konsensu. Jak prohlásil jeden moudrý člověk, problémem multilaterálních organizací je otázka, „jak zapojit všechny do akce, a přitom zůstat akční“.

Jednou z možností je doplnit OSN vytvořením neformálních poradních organizací na regionální a globální úrovni. Například během finančních krizí, které následovaly po ropných šocích ze 70. let, hostila francouzská vláda vedoucí představitele pěti předních ekonomik, aby s nimi prodiskutovala a koordinovala politiku. Ideou bylo udržet schůzku malou a neformální tím, že se počet účastníků omezil na kapacitu knihovny na zámku v Rambouillet.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/geXmQwp/cs;