Sbohem jednáním na vlastní pěst

Klíčovým ponaučením, které si příští americký prezident vezme ze zkušeností Bushovy administrativy, bude dozajista zjištění, že multilateralismus má svůj význam. Pojetí americké hegemonie a jednostranných reakcí má pramalý smysl, když se většina vážných výzev, před nimiž dnes státy stojí – problémů, jako jsou klimatické změny, pandemie, finanční stabilita a terorismus –, vymykají kontrole i těch největších zemí. Všechny vyžadují multilaterální spolupráci.

Organizace spojených národů může hrát významnou roli při pomoci legitimizovat a zavádět do praxe mezistátní dohody, ale i její nejbližší přátelé přiznávají, že její značná velikost, rigidní regionální bloky, formální diplomatické procedury a zatěžující byrokracie často brání konsensu. Jak prohlásil jeden moudrý člověk, problémem multilaterálních organizací je otázka, „jak zapojit všechny do akce, a přitom zůstat akční“.

Jednou z možností je doplnit OSN vytvořením neformálních poradních organizací na regionální a globální úrovni. Například během finančních krizí, které následovaly po ropných šocích ze 70. let, hostila francouzská vláda vedoucí představitele pěti předních ekonomik, aby s nimi prodiskutovala a koordinovala politiku. Ideou bylo udržet schůzku malou a neformální tím, že se počet účastníků omezil na kapacitu knihovny na zámku v Rambouillet.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/geXmQwp/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.