0

Dobrý kapitalismus, špatný kapitalismus

Když v roce 1989 padla Berlínská zeď, mnozí lidé se domnívali, že „kapitalismus“ vyhrál ideologickou studenou válku a že „komunismus“ prohrál. Avšak třebaže „kapitalismus“ – definovaný jako ekonomický systém vybudovaný na soukromém vlastnictví majetku – zřetelně převládl, mezi oněmi bezmála 200 zeměmi, které jej dnes v jisté formě praktikují, existuje mnoho odlišností.

Považujeme za užitečné rozdělit kapitalistické ekonomiky do čtyř širokých kategorií. Ačkoliv mnohé ekonomiky překlenují několik kategorií, většina spadá primárně do jedné z nich. Následující typologie pomáhá vysvětlit, proč některé ekonomiky rostou rychleji než jiné.

Oligarchický kapitalismus existuje tam, kde se moc a peníze silně koncentrují v rukou úzké skupiny lidí. Jde o nejhorší formu kapitalismu, a to nejen kvůli krajní nerovnosti v příjmech a bohatství, jež takové ekonomiky tolerují, ale také proto, že elity neprosazují růst jako hlavní cíl hospodářské politiky. Namísto toho oligarchové upravují pravidla tak, aby maximalizovali vlastní příjem a bohatství. Taková uspořádání převažují v rozsáhlých oblastech Latinské Ameriky, na arabském Středním východě a v Africe.

Státem řízený kapitalismus označuje ekonomiky, kde je růst hlavním ekonomickým cílem (tak jako v dalších dvou podobách kapitalismu), ale snaží se jej dosáhnout protěžováním konkrétních firem a odvětví. Vlády přidělují úvěry (prostřednictvím přímého vlastnictví bank anebo vlivem na úvěrové rozhodování soukromých bank), poskytují přímé dotace či pobídky, zajišťují obchodní ochranu nebo využívají jiných regulačních prostředků ve snaze „vybrat si vítěze“.