2

Vítr ve větru

KODAŇ – Snaha zastavit globální oteplování podnítila na celém světě silné nutkání rozvíjet obnovitelnou energii. V důsledku toho se za posledních deset let desetinásobně zvýšilo využívání větrných turbín, neboť větrná energie bývá často vychvalována jako nejefektivnější zelená příležitost. Podle Connie Hedegaardové, komisařky Evropské unie pro otázky klimatu, by „lidé měli věřit, že [větrná energie] je velmi, velmi levná“.

Ve skutečnosti je toto tvrzení vysoce problematické. Větrná energie je sice levnější než jiné, neefektivnější obnovitelné zdroje, jako jsou solární energie, přílivová energie a etanol, ale ani zdaleka není konkurenceschopná. Kdyby byla, nemuseli bychom vynakládat značné částky na její dotování.

Například ve Velké Británii je vítr i nadále podstatně nákladnější než jiné energetické zdroje. Vycházíme-li ze zprávy o nákladech výroby elektrické energie ve Velké Británii za rok 2010 a měříme-li náklady na výrobu jedné kilowatthodiny energie, pak je vítr stále o 20-200% dražší než nejlevnější varianty založené na fosilních palivech. A i tento údaj je ještě značně podhodnocený.

Když se Velká Británie a další rozvinuté země překotně vrhly na výstavbu většího počtu větrných turbín, přirozeně je začaly stavět na největrnějších místech, takže méně větrné lokality zůstaly na později. Současně s tím lidé stále silněji protestují proti větrným farmám za jejich humny. Lokální opozice se v posledních třech letech ztrojnásobila a lokální podpora výstavby nových větrných farem klesla na historické minimum.