7

GMO a pavěda

STANFORD – V dnešní mediální krajině, kde jen bují nepodložené názory, zveličování a drby, by vědecká metoda – nástroj, podle něhož na základě empirických a měřitelných důkazů posuzujeme, co je pravda – měla sloužit jako etalon reality. Věda nám umožňuje poměřovat to, co si myslíme, že víme, a identifikovat to, co nevíme. A co je nejdůležitější, diskredituje falešná tvrzení, jichž se lidé dopouštějí z osobních či politických důvodů – nebo by to alespoň dělat měla.

I vědci však čas od času „zvlčí“, odkloní se od vědecké metody – často kvůli slávě nebo ekonomickému zisku – a začnou dělat propagandu a zasévat strach v řadách veřejnosti, která nemá potřebné znalosti, ale je hladová po informacích. Toto zneužívání vědecké autority je obzvláště rozšířené v sektoru „organických“ a „přírodních“ potravin, kde využívá strachu lidí ze syntetických či „nepřirozených“ produktů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Čerstvým příkladem může být americký vědec indického původu V. A. Shiva Ayyadurai, který ve spolupráci s Prabhakarem Deonikarem zveřejnil notně vysmívanou studii s názvem „Akumulují GMO formaldehyd a narušují rovnováhu molekulárních systémů? Odpověď může dát biologie systémů“. („GMO“ je zkratka pro „geneticky modifikované organismy“, což je sama o sobě zavádějící a často neprávem stigmatizovaná (ne)kategorie zahrnující celou škálu organismů upravených pomocí nejmodernějších a nejpřesnějších metod genového inženýrství.)

Ačkoliv článek údajně prošel procesem peer-review, což je klíčová součást legitimní vědy, objevil se v málo impaktovaném časopise Agricultural Sciences, který vydává „predátorské“ vydavatelství a kde lze nechat zveřejnit článek za úplatu. Během několika dní po otištění už organizace zaměřené proti biotechnologiím, jako jsou Organic Consumers Association nebo GMO Inside, ohlašovaly Ayyaduraiova „zjištění“ v děsivých titulcích – „Formaldehyd v GMO sóji?“ a „Nová studie ukazuje, že se v GMO sóji hromadí formaldehyd způsobující rakovinu“ –, doplněných o strašidelnou grafiku.

Ayyaduraiova studie však má řadu háčků. Už samotný její název ukazuje, že něco není v pořádku. Pokud si myslíte že v GMO by se mohl „akumulovat formaldehyd“ – chemická látka, která je ve vysokých koncentracích pravděpodobně karcinogenní, ale zároveň je přítomná ve většině živých buněk a běžně se vyskytuje v okolním prostředí –, pak se nabízí logické řešení změřit její koncentraci v organismech. Ayyadurai se však rozhodl dát přednost odhadům založeným na modelování prostřednictvím „biologie systémů“.

„Biologie systémů“ však umožňuje pouze předpověď, nikoliv experimentální závěr. Místo aby Ayyadurai skutečně otestoval koncentrace jakýchkoliv chemických látek v rostlinách, zadal data do počítačového algoritmu, pomocí něhož předpověděl koncentraci dvou chemikálií, formaldehydu a glutathionu. To je stejné, jako by meteorolog podle svých modelů předpověděl, že bude celý den slunečno, místo aby se podíval z okna, jestli neprší.

Jak vysvětlil Kevin Folta, vedoucí katedry hortikulturních věd na Floridské univerzitě, pokud se biologie systémů používá správně, může být samozřejmě velmi užitečná. Biologie systémů je podle něj „způsobem, jak dělat predikce založené na integraci stávajících dat a poté statisticky stanovit pravděpodobnost, že jsou tyto predikce správné“. Sám Folta ovšem zdůrazňuje, že predikce se posléze musí testovat a musí se „potvrdit platnost systémového přístupu“.

Stejně jako u všech prediktivních studií založených na počítačovém modelování je platnost výsledků závislá na integritě dat a algoritmu. Pokud se data vybírají tak, aby podpořila žádoucí závěry autora modelu, nebo pokud je algoritmus vadný, budou výsledky nepřesné. Z Ayyaduraiova článku však není zřejmé, která data byla použita, a chybí i potvrzení platnosti modelu.

Pro Ayyaduraiovu práci má Folta geniální přirovnání: „Kdybyste vyvinuli počítačový program, který integruje internetová data a předpovídá podle nich polohu Mnichova, a kdyby vám tento program řekl, že Mnichov leží přímo vedle Floridy v Mexickém zálivu, tak to neznamená, že Mnichov leží přímo vedle Floridy v Mexickém zálivu.“ Znamená to, že jste udělali chybu v programu, ve výchozích předpokladech nebo ve vstupních datech – a to vše lze otestovat.

Pokud se rozhodnete, že tato data nezpochybníte, pokračuje Folta, a místo toho „vydáte mapu, která ukazuje, že Mnichov leží přímo v Mexickém zálivu, čímž popřete veškerá ostatní data i tvrzení milionů dosti suchopárných Němců, pak to neznamená, že jste geniální. Znamená to, že jste absolutně mimo – nebo spíš že máte důvod chtít, aby se velká německá metropole nacházela dvě hodiny plavby od Tampy.“

Folta má vzkaz i pro Ayyaduraiova vydavatele. Pokud otisknete mapu zobrazující nesprávnou polohu Mnichova, „co to vypovídá o tom, jak jste jako informační zdroj spolehlivý?“

V duchu vědecké spolupráce tedy Folta nabídl Ayyaduraiovi, že společně otestují vzorky geneticky upravené kukuřice a sóji (včetně příslušných kontrolních mechanismů) a provedou jejich analýzu v nezávislé laboratoři. Ayyadurai to odmítl, a tak bude Folta pokračovat sám.

Fake news or real views Learn More

Experimentální data přijdou co nevidět. Pokud do té doby dostanete chuť na vepřovou se zelím a na špecle, nejeďte do Mexického zálivu, nýbrž do střední Evropy.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.