58

Jablka politických svárů ze stromu globalizace

NEW YORK – Těsné všelidové rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Evropské unie mělo specifické britské příčiny. Přesto je také pověstným kanárkem v uhelném dole, signalizujícím široký populistický/nacionalistický vzdor – přinejmenším ve vyspělých ekonomikách – proti globalizaci, volnému obchodu, odlivu pracovních míst do zahraničí, migraci pracovních sil, tržně orientovaným politikám, nadnárodním orgánům, a dokonce proti technologickým změnám.

Všechny tyto trendy snižují mzdy a zaměstnanost nekvalifikovaných dělníků ve vyspělých ekonomikách, charakteristických nedostatkem pracovních sil a hojností kapitálu, a zvyšují je v rozvíjejících se ekonomikách oplývajících pracovními silami. Spotřebitelé ve vyspělých ekonomikách těží z poklesu cen obchodovaného zboží, jenže pracující s nízkou či dokonce střední úrovní dovedností přicházejí o příjmy, neboť klesá rovnovážná hladina jejich mezd, a jejich pracovní místa jsou v ohrožení.

V referendu o brexitu byly zlomové linie zřejmé: bohatí versus chudí, vítězové versus poražení ve hře obchodu/globalizace, kvalifikovaní versus nekvalifikovaní, vzdělaní versus méně vzdělaní, mladí versus starší, města versus venkov, pestré komunity versus komunity homogennější. Tyto zlomy se objevují také v dalších vyspělých ekonomikách, včetně Spojených států a kontinentální Evropy.

Poměřováno HDP a zaměstnaností, USA a Británie se od dob globální finanční krize roku 2008 zotavily díky pružnějším ekonomikám a trhům práce silněji než kontinentální Evropa. Tvorba pracovních míst je robustní a míra nezaměstnanosti klesla pod 5 %, třebaže reálné mzdy mnoho nerostou.