130

Globalizace a její noví nespokojenci

NEW YORK – Před patnácti lety jsem napsal knihu s názvem Globalizace a její nespokojenci, v níž jsem popsal sílící odpor rozvojového světa vůči globalizačním reformám. Zdálo se, že je to záhada: lidem v rozvojových zemích se tvrdilo, že globalizace zvýší celkový blahobyt. Proč tedy vůči ní tolik lidí zaujalo tak nepřátelský postoj?

Dnes se k odpůrcům globalizace na rozvíjejících se trzích a v rozvojových zemích připojily i desetimiliony obyvatel rozvinutých států. Výzkumy veřejného mínění včetně pečlivé studie Stanleyho Greenberga a jeho kolegů z Rooseveltova institutu ukazují, že u vysokého procenta Američanů patří mezi významné zdroje nespokojenosti obchod. Podobné názory jsou patrné i v Evropě.

Jak může být tolik zatracováno něco, co podle našich politických lídrů – i nejednoho ekonoma – zlepší život všech?

Jedna odpověď, kterou je občas slyšet od neoliberálních ekonomů podporujících tuto politiku, zní, že životy lidí se už zlepšily. Lidé to pouze nevědí. A jejich nespokojenost je tedy otázkou pro psychiatry, nikoliv pro ekonomy.