Managers go to work in the Central area in the financial center in Hong Kong Vincent Isore/IP3/Getty Images

Paradox odporu proti globalizaci

DILLÍ – Většina ekonomů květnatě řeční o přínosech „reálné“ globální integrace – tedy o téměř ničím nebrzděných tocích zboží, pracovní síly a technologií. Méně jistí už jsou si v oblasti globální finanční integrace, zejména krátkodobých toků takzvaných horkých peněz. Dnešní odpor proti globalizaci se však zaměřuje převážně na reálnou integraci – přičemž integraci finanční ponechává téměř zcela bez povšimnutí.

Odpor proti reálné integraci naposledy ponoukl administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se uchýlila k jednostrannému obchodnímu protekcionismu, přičemž si bere na mušku zejména Čínu. Ve Spojených státech i v Evropě se zvedají bariéry proti migraci. Mnoho vlád přistupuje k zavádění nových daní pro technologické firmy považované za příliš velké či příliš vlivné.

V tomto kontextu je absence byť jen náznaku protestu proti finanční integraci podivná. Finanční toky koneckonců v posledních 40 letech pravidelně vyvolávají pohromy v bohatých i chudých ekonomikách. A tato spoušť není žádným tajemstvím: instituce jako Mezinárodní měnový fond na ni poukazují, a připojují se tak k varováním před finanční otevřeností, přestože jí dříve poskytovaly bezvýhradnou podporu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/VhkkT0T/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.