0

Globalizace a její nespokojenci v roce 2004

Rok 2003 byl pro globalizaci v mnoha směrech katastrofou. Amerika a její ,,koalice" ochotných šla do války v Iráku bez podpory OSN a schůzka Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu, která se měla stát hybnou silou pro úspěšné završení Rozvojového kola obchodních jednání, skončila nezdarem. Rok 2004 bude téměř jistě lepší, a to pro politickou globalizaci i pro globální ekonomiku. Ale netěšme se na skvělý rok.

Události v Iráku demonstrují selhání demokratických procesů na mezinárodní úrovni - a potřebu je posílit. Přístup Bushovy administrativy k válce v Iráku a jejím důsledkům je poznamenán stejným unilateralismem, jaký Spojené státy projevily odmítnutím kjótského protokolu a Mezinárodního trestního soudu.

Když se kolektivní rozhodnutí světa v každém z těchto případů lišilo od toho, co chtěla Amerika, trval prezident Bush na tom, aby si Spojené státy prosadily svou. Otázka, zda vláda USA záměrně lhala světu ohledně existence iráckých zbraní hromadného ničení, či zda se jen nechala unést vlastní rétorikou, je méně důležitá než ponaučení, které je potřeba si z celé věci vzít: totiž že je nebezpečné vkládat přílišnou moc do rukou hrstky lidí.

USA si však konečně uvědomují, že ani supervelmoc nedokáže zajistit bezpečnost v zemi okupované silou. Je možné, že se jim v prvních měsících okupace podařilo získat irácký lid na svou stranu, ale následně nahromaděné omyly již možná odsoudily kampaň za srdce a mysl Iráčanů k nezdaru. Amerika rovněž dospěla k poznání potřeby odpustit Iráku dluhy, což bude vyžadovat obnovení přátelských vztahů a spolupráci s tradičními americkými spojenci, kteří se postavili proti válce.