CAMBRIDGE – Řada epizod z posledních let – například kybernetické intervence Ruska, vedené s cílem vychýlit výsledek loňských prezidentských voleb ve Spojených státech na stranu Donalda Trumpa, anonymní kybernetické útoky, které v roce 2015 narušily elektrickou soustavu na Ukrajině, nebo virus „Stuxnet“, jenž zničil tisícovku íránských odstředivek – vyvolává stále větší obavy z konfliktu v kyberprostoru. Na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově oznámil nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders vznik nové nevládní Globální komise pro stabilitu v kyberprostoru, která má doplňovat Skupinu vládních expertů OSN (GGE).
Zprávy GGE v letech 2010, 2013 a 2015 pomohly stanovit jednací agendu kyberbezpečnosti a nejnovější zpráva identifikovala soubor norem, které schválilo Valné shromáždění OSN. Navzdory počátečnímu úspěchu však má GGE jistá omezení. Její členové jsou technicky vzato spíše poradci generálního tajemníka OSN než národní vyjednavači vybavení plnými pravomocemi. A třebaže se počet členů zvýšil z původních 15 na 25, většina zemí nemá v komisi zastoupení.
V pozadí GGE se však ukrývá obecnější otázka: mohou normy skutečně omezovat chování států?
CAMBRIDGE – Řada epizod z posledních let – například kybernetické intervence Ruska, vedené s cílem vychýlit výsledek loňských prezidentských voleb ve Spojených státech na stranu Donalda Trumpa, anonymní kybernetické útoky, které v roce 2015 narušily elektrickou soustavu na Ukrajině, nebo virus „Stuxnet“, jenž zničil tisícovku íránských odstředivek – vyvolává stále větší obavy z konfliktu v kyberprostoru. Na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově oznámil nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders vznik nové nevládní Globální komise pro stabilitu v kyberprostoru, která má doplňovat Skupinu vládních expertů OSN (GGE).
Zprávy GGE v letech 2010, 2013 a 2015 pomohly stanovit jednací agendu kyberbezpečnosti a nejnovější zpráva identifikovala soubor norem, které schválilo Valné shromáždění OSN. Navzdory počátečnímu úspěchu však má GGE jistá omezení. Její členové jsou technicky vzato spíše poradci generálního tajemníka OSN než národní vyjednavači vybavení plnými pravomocemi. A třebaže se počet členů zvýšil z původních 15 na 25, většina zemí nemá v komisi zastoupení.
V pozadí GGE se však ukrývá obecnější otázka: mohou normy skutečně omezovat chování států?