0

Globální nevyváženosti bez ostnů

CAMBRIDGE – Lékaři už dlouho vědí, že zdraví nám upevňuje nebo oslabuje nejen to, kolik toho sníme, ale také co jíme. Obdobně ekonomové už dlouho podotýkají, že pro země hltající kapitálové přílivy je velký rozdíl mezi dluhovými instrumenty a investicemi podobnými vlastnímu kapitálu, včetně akcií a přímých zahraničních investic.

Jestliže tedy političtí představitelé a odborníci láteří na přetrvávající nadměrné obchodní nevyváženosti, musíme si uvědomit, že skutečné problémy pramení z přílišných koncentrací dluhu. Kdyby vlády skupiny G20 bývaly poodstoupily a položily si otázku, jak převádět mnohem větší podíl nevyvážeností na instrumenty podobné vlastnímu kapitálu, vyvinuvší se globální finanční soustava mohla být mnohem robustnější, než je naše dnešní soustava, náchylná ke krizím.

K vysněnému světu, v němž finanční trhy efektivně sdílejí rizika, máme bohužel velmi daleko. Ze zhruba 200 bilionů dolarů globálních finančních aktiv jsou dnes téměř tři čtvrtiny v jisté formě dluhového instrumentu, mimo jiné v bankovních úvěrech, firemních dluhopisech a vládních cenných papírech. Trh s deriváty určitě přispívá k rozložení rizika ve větší šíři, než tento povrchní výpočet naznačuje, ale základ argumentu obstojí.

Existují zajisté dobré ekonomické důvody, proč půjčovatelé mají tak neukojitelný apetyt po dluhu. Závažnými překážkami na cestě k vysněným instrumentům umožňujícím sdílení rizika jsou nedokonalé informace a těžkosti při monitorování firem.