cc1e9c0346f86fc4080df908_pa2833c.jpg Paul Lachine

Globální nevyváženosti a domácí nerovnost

WASHINGTON, DC – Hlavním zdrojem obav světa zůstávaly v roce 2011 globální nevyváženosti běžných účtů, navzdory roky trvajícím oficiálním debatám o jejich řešení. Zajisté, globální nevyváženosti jsou menší nežli před krizí, leč nevytratily se. Některé teď opět zesilují, v mnoha zemích společně s nerovností. Souvislost není čistě náhodná.

Člověk často slyší výzvy k opětovnému srovnání globální rovnováhy, při němž by rozvíjející se země s platebními přebytky – nejčastěji bývá zmiňována Čína – stimulovaly vnitřní poptávku, aby vyspělé země (mezi nimiž jsou největší Spojené státy) mohly snižovat své schodky a veřejné dluhy s menším rizikem pro zotavení tamních ekonomik. Čistá zahraniční poptávka vzniklá snížením přebytků platební bilance v zahraničí by v USA a dalších vysoce zadlužených zemích během zpřísňování fiskální politiky zčásti kompenzovala slábnoucí veřejnou poptávku.

Tento příběh by se ale neměl vyprávět jen o deficitech běžného účtu ve vyspělých zemích a přebytcích v rozvíjejících se zemích. Nejedna země rozvíjejících se trhů – mimo jiné Indie, Jižní Afrika, Brazílie a Turecko – ve skutečnosti hospodaří se schodkem běžného účtu. Zároveň existuje mnoho vyspělých zemí hospodařících s přebytkem obchodní bilance: od počátku krize eurozóny se hodně píše o Německu, ale přebytky má též Japonsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/3C3Dhjkcs